bohatá, byllo by však potřebí vybrati z ní a doplniti z vlastního pozorováni poučení o (náboženském a mravním životě našeho lidu a sepsati tak ěesiký »náboženský národopis«. Práoe jistě vděčná a záslužná, d) Znalost nářečí a lidového básnictví. Lidové básnictví tvíoří pověsti, legendy, pohádky, črty, říkanky, písně, přísloví a hádaniky. Jsou obrazem životního, mravního názoru lidu. Je zajímavo sledovati, jak u nás krásné a mravně čisté písně IMu našeho postupně se kazily; e) četba knih lidových spisovatelů, kteří ae života lidu náměty čerpali a pro lid psali. U nás zvi. Kosmákových, Krémových, Boženy Němcové, Vyhlídala, Raisových, Baa>rových a j,. Toť hlavní cesty, kterými lze nabýti poznání našeho lidu. — Dějiny národopisu československého dosvědčují, že nejvíce -látky lidovědné sebrali a prostudovali kněží, .katolíci i evangelíci. Není místa na obšírný výčet. Stačí vzpomenouti na zásluhy F. Sušila, (písně moravské), J. Kol-lára (písně, slavensiké), V. Krolknusia (soupis českých obyčejů, pověr, zábav, her, slavností, písní). Mezi spolupracovníky K. J. Erbena (české piáně) byli hlavně kněží (mezi nimi bývá zapomínáno na činnost Tomáše Nováka). Pohádky moravské sbíral a svatbu popsal Beneš Method Kulda, jenž měl upřímnou radost, když jsem mu poslal první sešit Českého Lidu a stal se spolupracovníkem Českého Lidu, otiskuje další pohádky moravské v prvních ročnících. Rád vzpomínám na úctyhodného .kmeta, s nímž jsem se seznámil přispěním p. Ing. Viléma Bittnära. Hned při (založení Českého Lidu sestavily se kroužky nadšených bohioslovců, v Praze vedením J. Š. Baara a pak F. Kosáka (jak jsem vylíčil v ročníku XXVI. při vzpomínce posmrtné) a v č. Budějovicích, vedením J. F. Zítka, J. F. Kroihera, Petra Valenty atd. Kroužek tetn zásoboval první ročníky pěknými, původními příspěvky a mmoizí z těchto přispěvatelů zůstali věrni (Baar) až posavad. Jmenuji z dalších spolupracovníků kněží: Dra Ant. Podlahu, Cyrila Straku, K. Procházku, J. Vyhlídala, A. Malce (o moravských Charvátech), A. Dostála, F. Teplého^ J. Šorma, J. L Holuby ho, Medveckého, M. Kolaříka atd. atd. Proč to všecko uvádím? Abych odůvodnil, proč souhlasím s K. Lu tisla -vem, že kněz má nejen, příležitost, ale i povinnost všímati si života lidu, mezi kterým žije. Má příležitosti čerpati přímo ze zdroje, třeba již zakaleného a vysýchajícího, co ještě zbylo z bohatého kdysi pokladu lidového podání, řídě se skvělými vzory kněží buditelů, kněží sběratelů a zinalců lidového života. Má. pří'-ležitoisit ve škole i na kazatelně zdůrazňovati význam rázovitého života, varovati před výstřelky a sprostotou kalu velkoměstské spodiny, zanášené na veníkov, bohužel, dnes již prosycený moderními -ismy všeho druihu, zhoubnými odpadky často jen pozlát-koivé a jen domněle moderní civilisace. A proto, doufám, řešení