vyniká, kdo z vás spravedlivě řídí, buď od nás venerandus (ctěn); kdo z vás zlostně lidi šidí, buď semper reprobandus (vždy haněný). Adieu.

Podepsal bych své jméno, vím, že od vás je rčeno na tisíckrát i více, ve dne, též i při svíčce. Koukejte do svých svazků, jenže máte překážku v přehledávání starých pro přijímání nových. Tam se najdete jistě a každý na svém místě, koho jste ochudili, ten jest to, pane milý.-------

Ukázky úřadování rychtáře Vaváka z r. 1801: »Richtári Milčickýmu a Vrbolhotteckýmu ? dodání. Richtářové z předu psaný! Hynek Urbánek z Velimě v oumyslu jest svůj dědičný krunt mezi své dva syny rozděliti; dříve však nežli se k tomu přistoupí, nevyhnutelně zapotřebí jest vyšetřiti: Předně, zdaž jeden každý z onych synův svůj vlastní vejjezd jmíti může. Za druhé, zdaž jeden od druhého se vyhraditi může, a za třetí, zdaž skrze to odhražení jeden i druhý důstatečný a potřebný vůle jmíti bude. Pak za čtvrté, zdaž nový hospodář potřebný místo pro vystavení stodoly a kde jmíti bude. ? tomu cíli a konci se do Vellimě co nejdřívejc vypravíte a nadepsanou potřebnost vyšetříte, i také celý dvůr na sáhy vyměříte a mně sem toho písebnou zprávu dodáte. Jenž se stalo v cis. zámku Poděbradským, dne 2. ledna 1801. Vojtěch Jan Merle, správčí.«

Přátelský dopis: »Vzáctně vážený pane kmotře. Toto zde nařízené vyšetření nemůže se stát až ve středu, nebo za jeden den sotva budem hotoví a po pondělku následuje svátek. Protož až ve středu. Váš věrný Frant. Vavák, richtár Milčický. 2. ledna 1801.«

Vavák zapisuje si proroctví na rok 180(?, písmo vybledlo) : 1. Jeden král pláče a umírá. 2. Jeden mocnář bude se tuze zarmucovat. 3. Zavržený vstává a dostává nové síly. 4. Velké tony způsobe jí krvavé lázně. 5. Závist panuje mezi duchovenstvem. 6. Znamení na nebi dají se vidět skrze tři dni.

7. Komety na obloze a bouře na zemi i vodě dají se vidět.

8. 18. máje rozmnoží se krvavá vojna. 9. 18. juli, neslýchaná victoria (vítězství). — 10. 2. augusti jedna neslýchaná slunečná horkost. 11. 16. octobris polovic lidu zhyne. 12. Bude jeden král římského království volen.

Vavák složil píseň o dolování na Horách Kutných. Dne 6. března 1801 prý na žádost některých horníků vzácných složil modlitbu v úpravě prosebné písně za zdar dolování na Horách Kutných, pod názvem: Hlas srdce na Horu Kutnou laskavého. Do jednotlivých slok vplétá názvy odborné hornické, řídě se vzorem Kořínkových Pamětí kutnohorských, z nichž čerpá (místy doslovně) vysvětlivky hornických významů, čtoucímu, neznalého věci, nesrozumitelných. Na př.: »Ku-