Chození s kališem. Sylvestrovští Smítálkové. Vometači. Ometačky. Babí večer.

Co bývalo chození s kališem, vypsání obyčeje starobylého a význam jeho hledali bychom marně v domácí literatuře zvykoslovné.

Krolmus zapsal dvě zajímavé zprávy o chození s kališem, jež otiskl jsem v Českém Lidu: 1. Rokyta sdělil a se pamatuje, jak chasa se přestrojila, vzala smetáky a počala ometat. Časně ráno před slunce východem chodí Kališi, péro má za čepicí, kosinkou omítá vše, zpívá a harfeník za ním hraje. Kališi pekaře i ji ometli i pokoj kosinkou.*)

2. Kalousi == Kališi == Smitalkové či Vometáč, jinak Boží poslíček, na Štědrý večer před slunce východem přichází na Praze do krámů a do příbytků pekařských. Oblek má maškarný, vždy jinak přistrojený, čepici na hlavě do špičky, cukrovému klobouku podobný, modrý kabát a červené kalhoty a střevíce s punčochami bílými, přijde s ženou, ona z něho před domem vezme plášť, protože přestrojení lidu jest zapovězíno, za příčinou zlodějů, vražeb a krádežství spáchaných, aby se nestávalo. Vstoupí do příbytku a počne koledu zpívati: »My boží poslíčkové, andělíčkové!« Na čele u čepice má dlouhé péro, a který je nemá, tak má peroutko (t. j. husí křídlo), tím pérem neb peroutkem omítá neb ometá prach, nečistotu se zboží a s hospodáře a s hospodyní, ze stolů, lavic, polic atd. ometá a smítá a při tom zpívá. Za starodávna jich několik chodilo, ometalo a zpívalo, za našich dnů místem jen jeden chodí a místem několik a šlovou Omítalkové a Smitalkové, čili Poslíčkové Boží neb Vometačové. Oni vyěisťují příbytky před Hody Vánočními .. . Smítálek u pekaře dostane za groš vánočku a groš peněz atd. a jinde opět něco jiného, každý mu udělí, čehož mu Bůh nadělil, v kavárnách kávu, v hospodách pivo atd.***)

Jinde není zpráv o obyčeji a vymizel již, ačkoli ještě v letech šedesátých se udržoval.***)

Ve slovníku Jungmannově čteme: Kališ, e, m., pl. kališi = chasa sladovnická. Kališi chodívali v Praze zpívajíce a žebrajíce, Bťáuerbursche, die mit Flederwischen herumgingen, und singend bettelten.