V německém bájesloví původně znělo jméno toto v staré němčině Perahta, později bylo změkčeno v Berchta, Bertha. Vlastní jeho význam byl: Svítící, skvělá, vznešená, ladná. Tato báječná bytost, podobná aneb docela jednostejná s Frau Holda, naskytuje se právě v hornoněmeckých krajinách, kde tato (Holda) přestává, totiž ve Švábech, Elsasku, Švýcarsku, Bavorsku a Rakousku; část Franků a Durinků zná Perchtu i Holdu vedle sebe, aspoň jsou zde hranice mezi oběma.*) Už dle smyslu slova byla Perchtha původně dobrotivou, radost přinášející bohyní; ale zřídka se ještě tak představuje, obyčejně bývá děsná povaha vytknuta. Vystupuje jako strašlivá postava a bubák děti strašící. V pohádkách o Perchtě převládá zlý význam, jakož zase o Holde význam dobrý. Jejich totožnost vysvítá mezi jiným také z toho, že obě současně v dvanácteru dní mezi vánocemi, s kterými v počátku středověku místy nový rok křesťanský počínal, a slavností zjevení Páně, obcházejí, avšak pro Perchtu u Němců jest zvláštní den v závěrce této doby, den Perchtin (Perchtag, Percht-abend) ustanoven. Perchta dohlíží, jako Holda (podle pověstí německých) na předky či pradleny, a co poslední den v roce nalezne nespředeného, to pokazí. Její slavnost musí se dle starodávného obyčeje kaší a rybami slaviti. Kdo v její den jiných pokrmů požil, tomu rozpáře břicho, naplní řezankou (sečkou) a zašije je zase radlicí místo jehly a řetězem místo nití. Na Moravě proto straší někde na štědrý den děti, jestli půst nezachovávají a něco před večeří snědly, páráním. V" jižních Čechách chodí prý též Berchta, a to hlavně v Budějovicích, po domech hrozíc, že provrtá břicho nebozezem, který při sobě nosí, nedá-li, oč žádá. V jiných místech českých jmenují ji Parychta, u Slaného Parachta, o níž též dí, že na děti chodí, jež se na štědrý den bud nebyly postily, buď příliš byly jedly, aby jim břicho rozpárala. 0 Peruchtě na Bzenecku vypravuje se, že chodí před štědrým večerem po lidech, páře. jim břicha a cpe tam slámu.**) Na Moravě ustálil se název Šperechta. Šperechta nazývá se ten, kdo mnoho jí. Dítkám se vykládá, že o Štědrém večeru s pastýři chodí po domech Šperechta a kde někdo mnoho se najedl, tomu břicho rozvrtá perlíkem (vřetenem) a hrachovinou vycpe. Šperechta chodí na Olomoucku večer s vřetenem po domech a všecky děti jím provrtává, které nechtí se modliti. Chodí také způsobem Tří králův a hrozí.***) Kdo se nepostí o vánocích, podle pověsti na Litovelsku Šperechta ho vykuchá.+) Na Kro-měřížsku a Kojetínsku hrozívají dětem Šperechtou, aby nepojedly hned všech cukrovinek od sv. Mikuláše. ++) Matky napomínají na Hané malé děti, aby se postily, že uvidí zlaté prasátko, nebo jim hrozí Šperechtou. Touto, po bílu oděnou bytostí s nebozezem v ruce, straší maminky mlsné dítky hned na sv. Mikuláše, aby darů najednou nesnědly, sice že Šperechta na