skrze ryze jednojazyčné a konfessijně jednolité. Přes to můžeme pozorovat! i některé drobné zjevy zasluhující povšimnutí,

V obcích venkovských především židů silně ubývá, zvláště v letech -nej poslednějších, ač nejsou nikterak četni, V posledních desíti letech klesl jejich počet o celou třetinu (ze 681 na 460) a máme tu před sebou zjev obdobný vývoji na západě, na př. v našich zemích; buď židé jsou citlivější vůči poměrům hospodářským a živěji na ně reagují, předčíce intelektuelně své okolí, anebo jest to důsledek pone-náhlé emancipace venkovského lidu tamějšího od židů. Za to se vzmáhají a sílí židovské menšiny v obou městečkách, St. Vsi a St. Ľubovni, v nichž vllastní živel polský jest stlačován stále níže. Tedy vidíme v malých rozměrech touž koncentrací židů z venkova do měst, kterou v míře neporovnatelně větší můžeme pozorovati na př. v Čechách.

Do Staré Lubovně stěhují se také z blízkých dědin ukrajinských řečtí katolíci a můžeme znamenali dosti značný přírůstek sjednocených za trvalého úbytku římských katolíků, takže řeckokatolická menšina přesahuje již 10% (proti 4% před 30 lety). Národnostně tento příliv ukrajinský dosud se — aspoň v úředních datech — neuplatňuje a patrně podléhá véllmi záhy polské většině. Z venkovských obcí má větší řecko-katolíckou menšinu pouze .blizoučký Podsadek, jinak v polských obcích žijí sjednocení rozptýleně a téměř jen poblíž osad ukrajinských, jejich počet málo kolísá. Národnostně splývají úplně se svým okolím.

Evangelické menšiny mají jen zmíněné 2 obce Krig a Slovenská Ves. V prvé obci, kde jest úplně popolštěna, doznala značného oslabení, v slovenské obcí, v níž jest národnosti německé, se drží poměrně v stejné síle, za to statistika nasvědčuje tomu, že se pomalu odnárodňuj e.

Daleko větší změny v konfesijních poměrech a to v neprospěch luterských jsou v obou obcích polského ostrůvku u Bělé. V Jurském z bývalé většiny ještě před 30 lety trvající jsou stlačeni v třetinovou menšinu a podobně silně jich ubylo v Křiž, Vsi, Obě evang. menšiny tak jako v Krigu jsou jazyka polského a podle toho neoddávají svým katolickým sourodákům; buď jako živel početně slabší se v nich pone-náhlu ztrácejí, anebo účastní se větší měrou na vystěhovalectví.

Obě ostatní osamělé obce polské udržují si úplně svůj polský a katolický ráz, nepodléhajíce okolíí; jen něco sjednocených začalo se poslední dobou usazovatí v M. Slavkově.

O maďarisaci polského území ve větších rozměrech nemůže býti řeči, také není ani možná pro velkou vzdálenost území maďarského. Vliv úřadů, škol a židovského živlu však se přece jen projevuje v obou sídlech okresních; tím však zároveň seslabují se německé menšiny, к nímž dříve hlásili se židé veskrze a patrně i něco úřednictva a zámožnějších občanů. Ve venkovských obcích přibývání Maďarů děje se skoro výllučně na úkor Němců hlavně následkem přenárodňování židů. Jen místy se usadilo i něco málo skutečných Maďarů, hlavně do Křiž. Vsi přivedla správa statků kn. Hohenlohe maďarskou čeleď a maďarské úředníky, jak ukazuje náhlé objevení se 56 reform. Celkem bylo ve všech polských obcích napočítáno naposledy 696 Maďarů proti 379 před desíti lety za současného úbytku Němců z 1496 na 1256;