počet nemaďarů mluvících maďarsky stoupl v pcsliedním desítiletí z 905 na 1421, což dělá dosud sice jen 5%% uemad. obyvatelstva, nicméně vliv úřední madarisace i tu začíná se pociťovali.

Poněvadž, jak řečeno, prvotně lišili se Ukrajinci od sousedních Poláků a Slováků věrou, považujeme za území původně lukrajínské obce, jichž obyvatelstvo hlásí se к církvi sjednocené, Kde nalézáme nyní rozdíly mezi věrou a národností, resp. jazykem, vznikly patrně v době pozdější působením sil asimilačních a jest je v každém jednotlivém případě zjistiti, stopovati v minulosti a ovšem i vysvětliti. V stolici spišské dosud až na nepatrné výjimky osady řecko-katolieké jsou zároveň i ukrajinské, rozptýlené sjednocené menšiny arci národně splynuly se svým okolím.

Ukrajinské obce ve Spiši nenáležejí jednomu souvislému území, nýbrž mimo osamělou Osturňu tvoří 3 skupiny. Souvislá oblast ukrajinského jazyka zaujímá jednak severovýchodní kout stolice, jednak vniká od východu ze šaryšské župy směrem к německému ostrovu kežmarskému a zaujímá okraje ležící při východní hranici spišské stolice v jejím středu. Obě skupiny náležejí sice téže souvislé oblasti, ale ve Spiši odděleny jsoiu cd sebe obcemi polskými a jednou kolonií německou. Třetí skupina ukrajinských obcí 'leží u města Gelnice, tvoříc ostrov, který se severní strany obepíná německý ostrov gelnický. Osaměle uprostřed polských osad leží Osturňa.

O spišských Ukrajincích se skoro všeobecně soudívá, že se přistěhovali teprve později do Spiše; srv. Niederle 1. c. str. 87. Zvláště Mi šik dokazuje ná základě historické topografie, že slovenské (a polské) osady jsou starší. O ukrajinských obcích u Gelnice a také na východě od kežmarského ostrovu můžeme již podle geografického položení souditi, že vznikly stejným způsobem kolcnísací v historické době jako ostrovy německé a patrně po nich. Za to o ukrajinském severovýchodním koutě stolice stěží lze míti za to, že byl osazen Ukrajinci tak pozdě, naopak obce ukrajinské jsou tu patrně stejně staré a stejně původní jako sousední polské. К témuž názoru kloní se i C z a m b e 1, srv. 1. c, str. 27 a riásl. Arci definitivní rozluštění otázky může přinésti toliko podrobné historické studium, osídlení stolice spišské.

Ukrajinské území severovýchodní tvoří 7 obcí čistě řecko-katoli-ckých, mimo to 2 obce konfesijně smíšené s většinou sjednocenou (Granastov a Mnišek); mezí nimi leží jako ostrůvek čistě polská obec Piľhov, Ze smíšených obcí podle Czambela a podle úřední statistiky popolštěn jest úplně Granastov; úřední zprávy vedoiu jej od začátku systematicky jako obec čistě polskou (v. sh.). Mnišek popsala první dvě sčítání jako obec slovenskou (t. j. polskou), r. 1900 - 1910 však obě konfese rozlišeny jsou i jazykově, r. 1910 vedle 184 Slováků je 216 Ukrajinců a také C z amb e 1 má ji za většinou ukrajinskou. Z obcí čistě řecko-katolických byly od úřadů Sulín r. 1880 « Krempach r. 1900 zapsány za obce slovenské; poslední statistika ve shodě s Czambelem má je všechny za obce ukrajinské. Nie-