derie i na své opravné mapě ponechal Krempach omylem v území polském.

Svým vývojem populačním a poměry márodnostními souhlasí tyto obce ukrajinské celkem s polskými. Vylidňují se rovněž silným vystěhovalectvím, po pnudkém poklesu obyvatelstva v letech sedmdesátých nastává sice stagnace a počet obyvatelů se téměř nemění v posledních dvou desítiletích minulého století, za to od r. 1900 ubylo do posledního sčítání 9*7% všeho obyvatelstva, které stěhuje se tedy pryč měrou povážlivou následkem nezdravých poměrů hospodářských.

Židů je v nich poměrně málo jako v obcích polských, nedosahují nyní ani 2% a poslední dobou počet jejich silně klesl. Silnější jsou menšiny římsko-katclícké, podle jazyka hlavně ovšem polské (v ú-řední statistice sllovenské), a v osadách za ryze ukrajinské považovaných se celkem drží; v Jarembiné dosahují skoro 9%. V obou smíšených osadách vzájemný poměr konfesí sice kolísá, ale jen v úzkých mezích; v poslední době utrpěli vystěhováním více řečtí katolíci, takže posice římských spíše sílí, ač v Mnišku měli s počátku slaboučkou většinu.

Na západ mezi polskými obcemi ležící Osturňa postižena byla poslední dobou emigrací způsobem až příšerným; za 10 'liet klesl počet jejích obyvatelů z 1845 na 1354, tedy o více nežli* čtvrtinu původního stavu, případ jistě i na Slovensku ojedinělý. Při tom však římskokatolická menšina v obci stále počtem svých duší pomalu vzrůstá, takže se výměnou obyvatelstva s okolím připravuje poznenáhlu skutečné popolštění osady. Jazykově arci tento proces jde mnohem rychleji v před, podle mnohých zpráv Osturňané v běžném hovoru užívají již sousedního dialektu polského a na postupující polonisaci která má vliv i na národní uvědomění, ukazuje i to, že při posledním sčítání proti 155 římským katolíkům bylo zapsáno 250 Slováků (t, j. Poláků).

Druhou skupinu souvisící s u kra j ruskými obcemi Šaryše tvoří 6 obcí, značně od sebe vzdálených a velké prostranství zaujíma jících. Jsou to Jakubíany, pak mezi polskou obcí Jurským a německou Ma-jerkou ležící Hodermark a posléze pohromadě již na pomezí slovenského území se nacházející 4 obce: Toryská, Nižné Repaše, Olšavica a Podproč. V jejich bezprostředním sousedství leží dvě obce s řeckokatolickými minoritami Vysné Repaše a Brutovce,

O národnosti sjednocených v Jakubianech a Hodermarku dosud nebylo pochyby; vždy jsou vedeny jako obce ukrajinské. Jinak jest tomu při oné skupině 4 osad. Úřady při popisování byly tu a jsou patrně na rozpacích o jejich národnosti a jazyku.

R. 1880 jsou považovány všecky 4 obce za ukrajinské, při sčítání r, 1890 počítáni řečtí katolíci v Niž. Repaších a v Podproči za Slováky, roku 1900 také ještě v Torysce, takže na Níederlově mapě zbyla nám Olšavica jako jediná ukrajinská obec. Při posledním sčítání (1910) přidružila se к ní opět obec Podproč, kdežto druhé dva jeví se zase slovenskými. Mimo Olíšavicí jest tudíž kolísání při úředním stanovení mateřského jazyka, jež ukaauje na nevyjasněné poměry národnostní.

Podle jazyka považuje Czambel Olšavicí, Toryskú a Nižné Repaše za osady ukrajinské, kdežto v Podproči hovoří se podle něho