, Mimo ostrovy žije mnoho Němců v postavení minorit na slovenském území, hlavně ve městech. O jejich vývoji bude promluveno níže.

Ostatek stolice vyplňují sídla národa slovenského. Náleží jim tedy jižní její polovina, na jih od Tatry, kežmarského ostrovu německého a přilehlého území ukrajinského, mimo německý a ukrajinský ostrov při hranici jižní. Jinonárodní menšiny nacházejí se tu hlavně při ostrově kežmarském a uvnitř ve městech a bude o nich promluveno na svém místě.

Konfesijně, když uvedeme na pravou míru úřední statistiku, pokud neprávem pokládá řeckokatolické osady za slovenské, jsou Slováci ve Spiši téměř jednolití. Z největší části jsou římští katolíci; luterští evangelíci tvoří mezi nimi malou menšinu. Historicky bude jistě za-jímavo zodpověděti otázku, kde se na Spiší vzaly tyto evangelické enklávy a jaký jest jejích původ. Nemaje dosud dostatečného rozhledu po historií konfesijních poměrů na Slovensku, mohu tuto otázku toliko nadhodit, nikoli však o její řešení se pokusíti.

Tyto evangelické ostrůvky slovenské na Spiši nejsou však důležité jen historicky, nýbrž mají svůj význam zvláště i pro etnograf a. Největší skupina pěti evangelických osad slovenských leží mezi rozhraním stolice spišské a liptovské a jihozápadním krajem německého ostrovu kežmarského, mezi Popradem a Vys. Tatrou. Jsou to obce: Gerlachov, Batizovce, Štvoila, Mengusovce a Lučívna. Ve všech mluví se zvláštním nářečím smíšeným, odlišným od dialektu slovenského, jímž se mluví v ostatní stolici spišské, nářečím, jež chová mnoho živlů polských, takže má ráz smíšeného jazyka slovensko-polského; srv. Czambel, 1. c. str. 117, Při řešení otázky po původu obyvatelstva těchto obcí nelze pominouti právě tento konfesijní moment, Czambel (1, c, str, 103 pozn,) se domnívá, že se tam usadili obyvatelé liptovské stolice na vrstvu polskou, částečně smíšenou s ruským (t. j, ukrajinským) obyvatelstvem, a jejích luterské vyznání může vskutku poukazovati k Liptovu.

Co se týče pohybu obyvatelstva v těchto obcích, jež se vylidňují, slábnou silně odstěhováním evangelické většiny, naproti tomu římských katolíků přibývá; za 30 let klesl počet luterských z 2059 na 1738, avšak katolíci stoupli ze 451 na 603 duše. Při isolovanosti evangelíků v katolickém okolí (abstrahujeme-lí od Němců), jest tento pohyb pochopitelný, ač zdá se, že na Slovensku všeobecně evangelíci ztrácejí půdu proti katolíkům, Německé a židovské menšiny jsou tu slabé, poslední dobou vlivem cizineckého ruchu usadila se v Gerlachově dosti četná kolonie maďarská (z části reform.).

Podél jižní hranice kežmarského ostrovu vine se nám řada osad, konfesijně smíšených, v nichž luterští jsou z části v menšině, z části mají dosud nebo dříve měli většinu. Jsou to od Popradu na východ: Filice, Ganovce, Hczelec, Švábovce, Abrahamovce, Hradisko a Dvorec (nejvýchodnější z nich). V některých z nich byly nebo jsou dosud německé menšiny. Nej silnější z nich (téměř třetinovou) má Dvorec, kde německý živel slábne a srovnání vývoje konfesijního s národnostním nám zřejmě mluví o poslovenšťování tamějších Němců, jež jsme nemohli konstatovati tam, kde Němci jsou ve většině. Podle toho jest