str. 13
aby je vyměnil za хриспянськи oči, ruce a nohy dívčiny (ЯворскШ Пам. I, 129).
Také podobně v pohádce z východní Haliče (Етн. 36ipH. VII, 16 č. 27) rek byl schován od zakleté panny а дыдько místo draka řekl: «йа уже чуйу, жи смердит христийанин». Podobně v pohádce vystěhovalou ze Saryšské stolice v Bač. Bodrog, stolici (ib. XXIX, 262), rek, který přišel pro tři vlasy, ukryt. Luciper tázal se: «Дзе ту xpicTiňaHCKa душа, бо mí шмердза?»
To pak bývá v lotyšských povídkách: ve versi látky o zvířecích švakřích praví rekovi sestra, že jak se její muž vrátí, pocítí „křesťanský dech" (Weryho, Łot. 212). Jiná povídka vypravuje, jak střela nejmlad-šího prince zapadla do bahniska. Sel ji hledat, přišel do chaty a stařena hněvivě se ptala: „Co tu křesťanský dech smrdí?", rek pak sám se hlásil: „jsem z křesťanské země, proto tak smrdí" (Ulanowska-Zbiór XVIII, 407, 411).
Ojediněle čteme v běloruské pohádce z Minské gub. (Сержпутов-скш 116) drak чуе — чужым духам пахне; stejně ve versi z Vladikavkaz. okr. кдо тут никак чужим духом пахнет (Сборн. кавказ. XV, 36). Ve versi pohádky о třech vlasech z Marmaroš. stol. (Етногр. 36. IV, 134) pověděl „car-pahanyn": «туй йи душа з того сьв1та«, tu jest duše z onoho světa.
Zbývá nám vysvětliti předně, kterak to, že tak hojný jest ve velko-ruských a také v běloruských i maloruských pohádkách, ovšem pouze východnějších, pouze po gub. Kijevskou a Mogilevskou, přívlastek pyc-сюй, a pak výraz русская кость.
Zajisté chybně překládá se кость v tomto spojení německým slovem Bein, Gebein.*) Je to podstatně význam jiný, ačkoliv u Dalja není ještě vyznačen (11,451). Je to asi týž význam jako v přísloví: «Русская кость тепло любит». Tu znamená кость málem tolik jako tělo. Když rek v pohádce ze Samařského kraje (Садовников 8) rozsekal čarodějni-činu dceru, proměněnou v studánku, vytekla «кровь и кость», t. j. krev a maso. V jiné versi téže pohádky z Orenburské gub. (Аеанасьев I, 157 č. 76) vytryskla pouze krev. Celkem znamená kost totéž, co německé Knochen, kost obrostlou masem a pak přeneseně také celé tělo, konečně jako český pl. kosti, staré kosti = staří lidé. Tak použil na př. Melnikov: «хозяйка по тебЪ видная такая, кость широкая, собой дЪвка здоровенная» (В лЪсахъ I, 337) — hospodyně taková urostlá, široké tělo, ženská kypící zdravím. U Boborykina (I, 59) stýská si žena, že její muž «такое ничтожество, такая пустельга ... и считает себя из б.'Ьлой кости...,» taková nicotnost, prázdnota ... a pokládá sebe z modré
*) Aug. von Löwis of Menar přeložil to volně „Menschenfleisch" (Russ. V. M. 165; stejně 205 за русскш дух. Anna Meyer 1906 přeložila to doslovně „wie so hat es hier nach russischen Knochen gerochen" (189 = Afan. I, 100); „pfui, russischer Knochen, weshalb kommst du?" (I, 122.=: Afan. 5, 126). Jinde přeložila to nevkusně „hier riecht es nach Russen" (I, 222 = Afan. I, 222); tak obyčejně přeložila русским духом пахнет I, 60, 73 (•= Afan. I, 80, 86); pod. II, 78). Friedrich Hildebrandt přeložil nesprávně (I, 35) „von einer russischen Seele war bis dahin hier nichts zu hören und nichts zu sehen, aber jetzt erscheint mir eine russische Seele vor den Augen" = доселева русскаго духа слыхом было не слыхать, видом не видать, а нынЪ русской дух в очью проявляется (II, 70); pod. II, 80, 134.
