(šlechtické) krve. Podobný význam má také военная косточка — vojenská krev (Saltykov IX, 170). U Gorkého (В людях 105) zakřikl Smuryj na chlapce: «Да читай же, чортова кость!» — Tak čti že, ty čertův chlapče!

Slova русскш, русь nalézáme nezřídka v ruských pohádkách. Rek dá se od ptáka Noha, Gryfa z podzemí vynésti на святую Русь (Ончуков 43) z Archangel, g., ib. 97, pod. ib. 513 на Русь, ib. 266 z Olonecké gub. в Россею, pod. Смирнов, Сборн. велкорусс. ск. 114 z Archangelské gub. на Pociro, v jiné versi ještě z téže gub. (Аеанасьев I, 126 č. 71a) tento rek vysvobodivší z podzemí tři krasavice došel k netvoru „ido-lišču", a prosil ho říci mu: «как на Русь попас(т)ь?» i šel prosit Jaga-babu, aby mu dala takového orla. Pod. Жив. Старина VII, 118.; pod. v běloruské pohádce ze Smolenské g. (Добровольсюй 464/5) dívky v podzemí připomínají svému osvoboditeli, že slíbil vyvěsti je на русьюй свет, a pták vynesl reka на руськш свет.

Princ zaslíbený nevědomky králi mořskému stal se jeho zetěm a následníkem, ale po čase zastesklo se po rodičích «захотелось ему на святую Русь» (Аеанасьев II, 65 č. 125 d).

Též ukrajinská povídka (Кулиш: Зап. о Южной Руси II, 62) vypravuje: rek řekl knížeti, aby ho všichni poslouchali «будете слухать, то будем на Pyci, а не будете, пропадемо bcí»; ustoupí z cesty vojsku myší a komárů, a jich generál pověděl mu, aby dali jeho vojsku napiti se, že budou mu na pomoc, nedá-li, že nebude na Rusi.

Ivan Carevič osvobodil svou matku, kterou unesl Zar-ptica, když právě pták odjel «в Pocciio» (Смирнов 177 z Vologod. gub).

Povídka z Olonecké gub. (Ончуков 385) vypravuje, jak rek byl shozen do moře, syn vodníkův ho chytil a přivedl k otci: «А водяник с женой уж три года спорят, один говорит, что на Руси золото серебро дороже всего . . .» Син водяника привел Ивана и говорит, «Вот батюшка, я привел россшскаго человека, он знает наверное, что дороже .. .» Ivan pak vykládal: «у нас на Руси очень дорого золото и серебро . . .» Rus to jest tedy onen pozemský svět proti říši vodníkově. Jiná pohádka (ib. 428 č. 170) vypravuje, jak ženich zapadl do moci vodníkovy a jak ho jeho nevěsta vysvobodila, následovavši za ním do říše podvodní. „Satana" vytknul mu «зачем в Руси долго ходишь». Synové donesli mu, že «в Руси побыл, привел русскую женщину, которая для нас не годится . . .» Ještě v jiné povídce téže sbírky (str. 388) byl voják od vodníkova vnuka chycen a přiveden k dědovi: «Дедушка, я Росайскаго человека поймал . . .» Vnuk pak vojáka provedl a všechno mu ukázal, než voják mínil «у нас на Руси больше диковинок есть . . .»

Povídka (ib. 445 č. 181) z Olonec. gub. vypravuje, kterak rek se připravoval na cestu pro carovu korunu, kterou drak ukradl, dal si vy-stavěti koráb самый чистый по первой на Русей ...

V pohádce z Archangel, g. (ib. 179 č. 68) vypravující úvodem, jak otec přikázal před svou smrtí svým třem synům hlídati jeho hrob střídavě po tři noci, otec o půlnoci opouštěl hrob a řekl: «Фуфоньки, фуфоньки, есь-ли тут . . . мой сын, и скажи, что делается на Руси» a nejmladší syn, který přicházel po tři noci, odpověděl: «Есть сын твой,