výšivkách moravských, slovenských (javorinských ku příkladu i jiných, valašských), ale jaké najdeme všude jinde i mimo Evropu, kdekoliv se objevuje primitivní ornament. Jsou to prvky opravdu všelidské, poněvadž jsou dány materiálem. Ze základních těchto prvků vyrůstá pak bohatší ornament s individuelnějším charakterem, jak v jeho kombinování, tak i užití barev. Také zde vede nás cesta na východ a v mnohém mají tyto slovenské výšivky podobnost s ruskými a rumunskými. Jde tu ovšem

0 podobnosti, ne shodu. Vedle toho jsou tu však také menší skupiny volného stylisování. Tak na příklad neobyčejně charakteristické čepce v Osadách a jinde. Ale jsou podstatně jiné než na jihu. Hledati pro ně původ, je zatím nesnadno; avšak zdá se, že i pro ně našly by se paralely na východě a severovýchodě.

Tím by byl přehled této severní oblasti pokud jde o materielní kulturu vyčerpán, jak již z tohoto stručného přehledu patrno a podrobnějším studiem bude víc a více, je tato část Slovenska pro národopisce mnohem zajímavější než část jižní.

Ale ještě něco třeba tu zvláště vytknouti. V této oblasti najdeme kraje, jakoby zapomenuté z doby dávno minulé. Je to někdy jenom jedna vesnice, jindy je to celá skupina. Snad by bylo možno je nazvati

i archaickými. Co považuji za známku této národopisné starobylosti, bylo již s části pověděno v předcházejících odstavcích. Rozdíl mezi celou oblastí a těmito zajímavými ostrůvky je ten, že ony primitivní prvky jsou tu na severu rozšířeny sice po celé oblasti, ale nestejně, zde ten, jinde onen, jsou smíšeny a skřížený vlivy pozdějšími a i městskými tradicemi, vedle toho jsou tyto starobylé formy již mrtvými tradicemi a nutno je vyvolávati v paměti součastníků, — jsou na oněch archaických místech nejen více méně seskupeny, ale žijí. Třeba jen ještě jednou je shrnouťi.

Jsou to dědiny nepravidelného plánu obyčejně jenom volného seskupení, bez přesné orientace к hlavní cestě. Jsou chudé na ornou půdu, více je pastvin, za to mnoho lesů, jež však nenáleží ani obci, ani jednotlivcům. Pokud jde o hospodářské celky, nemívají pravidelnosti v seskupení jednotlivých částí. Obytný dům je v konstrukci jednoduchý, jenom v detailech, jako umělé obložení dveří nebo oken, ozdobné ukončení trámů, štít a jiné ukazují na starou dovednost v zpracování dřeva. Pokud se objevuje výstavnost, je to skoro vždy vliv cizí. Hlavní světnice bývá velmi prostorná, poněvadž často tu žilo několik rodin pohromadě. Vnitřní zařízení je chudé, primitivní. Kroj je starobylý, a to jak materiálem, střihem, tak i výzdobou. Ale v této materielní kultuře se projevuje jenom část této starobylosti. Velmi mnoho zajímavého nalezneme v poměrech sociálních, ve starých tradicích, zvykosloví, a mnoha jiných podrobnostech, jež odkryti vyžaduje více času a také znalosti primitivního života. Na tuto psychologickou stránku, jak celku, tak jednotlivce kladl bych velký důraz, poněvadž doposud poměrně málo byla studována.

Nemohu se zde obírati těmito zjevy podrobně; na to bude více místa v soustavném soupisu; chci však tu naznačiti aspoň něco. Sle-dujeme-li v rozmanitých projevech takovou dědinu po této stránce, vidíme, že tvoří celek mnohem pevněji spiatý, v němž individuum jakoby ustupovalo. Celek má zájem na jednotlivci, živě se o něj zajímá, a ovšem naopak jednotlivec jaksi prožívá vše, co se týká všech ostatních. Je