Povídky lidu opavského a hanáckého a Lidové povídky z českého Podkrkonoší. (Podhoří západní. I.—III. Ukrají východní. I.)1) O spoustě materiálu, kterou komentáře shrnuly ve formě obšírných rozborů nebo stručných zmínek, odkazů a paralel, svědčí rejstříky látek a motivů připojené k uvedeným čtyřem sbírkám: obsahují asi 1500 čísel.

Od těchto prací, v nichž si prof. Polívka vytvořil svůj typ komentáře se podstatně liší jeho veliké dílo, přičleněné k jubilejnímu vydání pohádek bratří Grimmů. Jeden z vůdčích pracovníků německých v oboru srovnávacího studia lidového podání, J. Bolte, se rozhodl oslaviti sté výročí sbírky Kinder- und Hausmärchen monumentálním vydáním podávajícím jakýsi Thesaurus látek lidové prosy. Pro část slovanskou si vyžádal spolupracovnictví Polívkova a tím dodal svému dílu úplnosti, jež nebude dlouho předstižena. Anmerkungen zu den Kinder- und Hausmärchen der Brüder Grimm obsahují ve třech svazcích dosud vyšlých (sv. IV. vyjde v době nejbližší) na 1746 stranách soupis látek lidové prosy shrnující snad všecky význačnější sbírky pohádek všech národů. Jest to vskutku dílo jediné svého druhu vynikající nejen rozsahem, nýbrž i přesností údajů a pečlivostí zpracování. Jest nyní a dlouho zůstane nepostradatelným svodem pramenů, nezbytným každému, kdo se zabývá lidovou prosou. V tomto velikém rámci se prof. Polívkovi podařilo pro-vésti dávný záměr, aby lidové podání slovanské bylo přístupno badání západoevropskému a přispělo při řešení otázek srovnávací literatury. Ovšem nemohl zpracovati celou látku, kterou ovládá jako nikdo jiný, poněvadž byl vázán teksty obsaženými ve sbírce bratří Grimmů, avšak i takto vykonal práci, z níž Dudou těžíti celá pokolení. Již nyní vyrůstají z díla monogratie, speciální studie i drobnější stati založené na tomto klasickéru soupisu. Nejde mi tu o podrobný rozbor; odkazuji v tom směru na odborné posudky, jež podal v NVČ. znatel nad jiné povolaný, prof. V. Tille. Uvádím z recense Tillovy o I. a II. svazku jen slova, jimiž tento kritik, který v témž oboru vynikl několika pracemi?základními, shrnul význam díla: „Kdo sám se nepokusil nikdy o' přetěžkou práci, uvést aspoň trochu řádu a světla do materiálu tak nepoddajného, tak prchavého a různotvárného, jako jsou bezděčné sny lidské duše, mohl by ještě rozmnožiti řadu přání, jež mimoděk vyvolává dílo, vyrostlé z neúmorné, mnohaleté životní práce autorů, jak vzděláním tak nadáním k dílu takovému povolaných. Kdo však jen jedenkrát odhodlal se sám připravovat nesobecky půdu dalšímu studiu ve jménu vědy všem pracovníkům společné, ten nemůže než s uznáním a s úctou ocenit význam díla, p které se mohou s pevnou důvěrou opříti budoucí pracovníci a které na dlouhou dobu bude úhelným kamenem pro srovnávací studium lidové literatury." (Uv. d. roč. XI. 1916, str. 457.)