Komentáře k sbírkám českým a k tekstům bratří Grimmů doplňuje rozsáhlý soupis lidové prosy slovenské, výsledek práce konané po dlouhá léta. Již roku 1910 otiskl prof. Polívka ve Slovenské čítance stať „První sběratelé a vydavatelé slovenských pohádek" jako „výňatek z větší práce"; Věstník Král. čes. spol. nauk (1914) přinesl monografii „Lalija" jako ukázku ze „studií

0 slovenských pohádkách". Avšak teprve v samostatném státě bylo lze přistoupiti k edici tak rozsáhlé. Ujala se jí obnovená Matice Slovenská a od roku 1923 vydala 3 svazky (I. str. 335; II. str. 494; III. str. 467) obsahující asi polovici celé látky. Prof. Polívka chce v tomto díle shrnouti lidovou prosu slovenskou, pokud byla sebrána od poč. XIX. stol. až do světové války. Teksty sbírek tištěných podává ve výtazích, záznamy rukopisné, ještě nevydané, otiskuje celé. Právě v těchto rukopisných tek-stech tkví veliká cena díla, poněvadž učinilo obecně přístupným vzácný materiál chovaný v rukopisných „Prostonár. Zábav-nících" a v četných sbornících, v nichž horliví mladí pracovníci zejména let čtyřicátých ukládali výtěžky své činnosti sběratelské. Hlavní zájem autorův se soustřeďuje na objasnění vzájemného poměru versí slovenských a proto poznámky látkovědné

1 srovnávací přestávají na odkazech nej důležitějších, hlavně ovšem na starších komentářích Polívkových, v nichž jest slovenská látka podrobně zpracována. Přejeme autorovi, aby se ve zdraví dočkal dokončení soupisu, jímž se vědeckému studiu lidové prosy slovenské dostává bezpečných základů.

Polívkovy monografie jakož i souborné komentáře látkovědné shrnuly rozbory všech význačnějších látek slovanských, avšak ani zdaleka nevyčerpaly bohatého materiálu nahromaděného prací několika desetiletí, neboť látkový katalog Polívkův jest jistě jediný na světě, pokud jde o úplnost materiálu slovanského. Dosáhnuv této úrovně obrací se náš badatel v posledním desetiletí stále častěji k tématům vyžadujícím právě pronikavé, soustavné znalosti v oboru lidového podání. Připomínám tu zejména rozsáhlé monografie „Jméno Dunaj v nár. poesii ruské" (Sborník filolog. IV. 1914), „Znamení života, předzvěsti smrti v lidových podáních, obyčejích a pověrách" (NVČ, XII. 1917), stati „Bájeslovné drobty z lidových podání" (Sborník filolog. V. 1915), „Z drobné mytologie slovanské" (NVČ, roč. X. 1915) a zejména důležitou rozpravu „Úvodní a závěrečné formule slovanských pohádek" (NVČ, roč. XIX. a XX.), první rozsáhlou práci toho druhu. Tato zralá žeň dobytá usilovnou prací přípravnou vytyčuje badání cíle další a naznačuje, co lze vytěžiti z půdy připravené pečlivým rozborem látkovědným.

Důležitým doplňkem Polívkových prací původních jsou jeho referáty a soustavné přehledy o publikacích národopisných. V Čas. čes. musea, v Listech filol., v Jagiéově Archivu, v posledních dvaceti letech pak hlavně v Národop. věstníku českoslov. otiskl prof. Polívka mnoho set referátů o nových pracích z oboru jazykovědy, literárních dějin a srovnávacích studií lidového po-