„Silomil" může býti taková vzpomínka. Nemotorně naivní počátek maďarské pohádky, jak rodiče chtějí pro úsporu oženit syna s třemi sestrami, Němcová nahrazuje laškovnou scénou mezi sourozenci. Podklad k té scéně jí mohla dát jiná povídka Mayláthovy sbírky, „Eisen Latzi" (stránka 199 prvního vydání). Rozpustilý princ Ladislav rozbije babě košík s vejci, baba mu přeje, aby se mu splnilo první přání. Princ doma chce hrát s třemi sestrami míč; sestry mají šaty jedna sluneční, druhá měsíční, třetí hvězdičkové, smluví se, že bratra budou za jeho škádlení stále trefovat. Princ mrzutě si přeje, aby se propadly — stane se. Po čase jde sestry hledat nejstarší bratr, pak prostřední, konečně sám Ladislav. Z toho si mohla Němcová udělat svůj počátek; přidala ještě žert, jak princezny bratra hubují, ale po straně samy se o ženichy hlásí.

Němcová vynechává episodu o mrtvé a živé vodě, o probouzení mrtvých na bojištích; vypravuje jen stručně, .a zprávu dostane princ prostě od stařečka — obvyklé výpomoci v pohádkách. V dalším ději je rozvedena milostná scéna po přemožení princezny. Takové scény líčí Němcová ráda ve svých pohádkách z vlastního podnětu.

Propuštění ohnivého krále a unesení princezny se odchyluje u Němcové věcně od maďarského textu: ten král není připoután třemi obručemi, ale řetězem, a princ jej nepropouští tím, že mu dává třikrát pít — prostě přetne řetěz. Tu Němcová tedy mění, ale změna neukazuje k nějakému jinému variantu. Stírá jen příliš vyhraněné podrobnosti (vynechává ovšem i vlastní jména), patrně aby pramen nebyl tak patrný. V dalších návštěvách prince u švagrů je u Němcové jakási nejistota. Němcová vynechává první pokus o únos princezny i vypravování o rozmluvě Taigaróta s králem; zato rozvádí z vlastního popudu rodinné scény při návštěvách prince u švagrů, a přechází hned k službě u čarodějnice.

Čarodějnice „Eisennase" je líčena živěji než v maďarské pohádce. Langer a Amerling ve svých sbírkách pohádek vylíčili takovou čarodějnici s velkou vervou, a Němcová zřejmě se drží jejich příkladu. Ani odchylky v službě u háby neukazují k jinému variantu. Místo měděných jsou hřebci železní, v druhé službě je to 24 koní místo 'dvanácti dcer babiných, změněných v koně, a po třetí dojí princ místo „Erzgestůt", krávy. Němcová, zdá se, trochu si popletla, jak měl princ vyhánět na pastvu z „ohrady" a vracet se is koni do ohrady. Když se má princ koupat v mléce, koník vyssaje horkost, babě ji zas do mléka pustí. Němcová raději se uchýlila k pomoci švagrů.

V závěru Němcová nelíčí dívku jako služku, myjící nádobí, ale jako ukovanou princeznu. Vynechává opět hovor krále s koněm a při pronásledování nahrazuje hovor koní pomocí švagrů, nekončíc smrtí královou.