идёт."» Takových příkladů lze v tekstech F. J. Aksamentova najiti několik.

Voják proniká i do pohádek fantastických. V pohádce o unesených carských dcerách je osvoboditelem voják — hráč a piják; úloha závistivých soupeřů, kteří nemají úspěchu, připadá přirozeným antagonisťům vojákovým — generálům. Hrdinou prologu v pohádce o dřevěném orlovi sice není voják, ale odvážný mistr «орёлыцик» je nakreslen typickými rysy povedeného vojenského kvítka.

Ovšem nejde tu ani tak o jednotlivé osoby, jako spíše o celkový kolorit. „Vojna", „kasárenština" pronikají celou pohádkou, upravují detaily a dávají fantastice osobitý odstín. Lze říci, že to je fantastika ve světle kasárenských nálad a dojmů. Jako jeden z nejrázovitějších a nejpodstatnějších prvků tohoto „zvojáčtění", pohádky uvádím scény, v nichž se vypravuje o pijácích, o hře v karty, o hospodách a hýření. V pohádce o dřevěném orlu se počátek děje odehrává v moskevské krčmě; generálové a prostý voják odcházejíce na výpravu za unesenými carskými dcerami, především zajdou do výčepu; setkání dcery francouzského krále s princem, jejím milencem se odehrává v hostinském pokoji; samozvaný kníže Sapogovskij a jeho sluha, když se vypravují hledat štěstí, především si najímají „nejlepší pokoj" v hostinci; carský syn, octnuv se v neznámém městě, zajde do hostince, kdež baví obecenstvo podivuhodnou hrou «на ворагане,» čímž budí protesty ostatních «содарьжателей»; a posléze, v pohádce o košikárovi car s caricí sami si zařídí hostinec. „Podívej se, dušičko, co mne napadlo," praví carovi jeho žena: „Nač máme platit v cizím hostinci, lépe je zařídit si vlastní" ... atd.

K tomu ke všemu ;se těsně 'druží časté 'zmínky o hýření, pitkách a hazardních hrách. Zřídka kdy se pohádka obejde beze zmínky o hýření a pití. Při pitce se vychloubají „mistři" v pohádce o dřevěném orlu, do krčmy zajdou, když dostali zakázky od cara. Když se orel šťastně vrátí k milované sestře, „tři dni pijí a hodují"; na oslavu otevření hostince (v pohádce o košikárovi) se vystrojí bál „hospodě na uvítanou" (прозравить гастиницу); „pobasenka" «За богом молитва» vypravuje, že car pošle vojáka do kuchyně, kdež mu dají pít, až se svalí pod stůl.

Nebudu zvětšovati počet příkladů, přestanu ještě na jednom velice charakteristickém. Ve známé pohádce o učiteli a učni, čaroděj (učitel) nabízí staříkovi, který poznal svého syna, aby popili, pohýřili. „I počali pít, hýřit a veselili se. Pili, pili a nakonec stařík povídá pánovi" atd. Otec vodí na trh syna, který se dovede proměňovat! v koně nebo v býka a pokaždé, podaří-li se prodej, následuje pitka. «Сын и гаворит атцу: „Ну, тятька, типерь y нас деньги есть?" Старик атвечат: „Да, есть". Приходит домой, давай, пить-гулять.»

Tento příklad je zvláště průkazný, poněvadž uvedené episody (zejména společná pitka s čarodějem) se nevyskytují ani