tastického světa kouzelné pohádky, do fantastické osnovy látkové staví hrdinu, jehož obraz vznikl ve světě vojenských ideálů a nálad! kasárenských. Avšak tato záměna pronikání hrdinů se neděje mechanicky, nikoliv tak, že prostě místo starých reků nastoupí noví, vyrostlí v cizím prostředí, nýbrž organickým splýváním prvků různorodých a původně protikladných. V pohádce o třech carských dcerách, nejde jen o prostou záměnu jakéhosi Ivana Care-viče prostým vojákem. Spolu s ním vnikl do staré pohádky nový život, vznikl svět nových obrazů, nová ideologie. Celý rámec pohádky byl změněn v duchu nových osobností. Neschopnýmtt soupeři hrdinovými jsou generálové; první etapou na cestě je výčep, první zdařilou příhodou šťastná hra v karty. Kouzelným předmětem který vojákovi pomáhá znovu vyjiti na boží svět nejsou čarovné housle, ani trubka, ani píšťalka, nýbrž balalajka, nástroj těsně spojený s prostředím kasárenským.

Tuto jednotnost v soustavě obrazů možno sledovati ještě dále. Tak na př. každou novou zakázkou osvobozených princezen — přísně se zachovává starý rys, že úkoly jsou stále nesnadnější — se jasněji projevuje pravá povaha hrdinova a všecko se končí onou svéráznou apothesou, o níž byla zmínka výše: princezny vytáhnou opilého vojáka, z bláta a pohádka se končí tradičním sňatkem s nejmladší dcerou. Takto vzniká přísně důsledná, jednotná, umělecká koncepce. Není obtížno zjistiti, že jde v podstatě o týž námět, který tvoří osnovu všech vojenských povídek Aksamentovovýcň: šťastný sňatek vojákův s nevěstou z vyšší vrstvy sociální. Z těchto vojenských povídek a historek byl vzat obraz hrdinův a dán do rámce fantastické pohádky. Avšak nezůstal tam cizí, osamocenou postavou, nýbrž přizpůsobil si všecky podrobnosti. Tradiční komposice zůstala: Únos, vyzvání, nález, boj s únoscem, závist soupeřů, zrádné opuštění z podzemní říši, vysvobození pomocí nečisté síly, vynucený souhlas osvobozených princezen k sňatku se zrádci, objednávky atd. Přísně se zachovává tradiční zákon trojčlennosti: tři carské dcery, trojí únos, trojí vyzvání, trojí návštěva v krčmě, trojí hra v karty, tři drakové, jejichž síla progresivně rostla: trojhlavý, šestihlavý, desetihlavý atd. Jen číslo objednávek vzrostlo na čtyři. Avšak všecky tyto tradiční rysy nabyly nového sociálního zabarvení. Do tradičních motivů a formulí staré pohádky byl vložen nový námět s jiným vnitřním smyslem. Dřívější vůdčí myšlenku této pohádky o vítězství nejmladšího syna, spravedlivého a čistého srdcem, nad zrádnými a silnými staršími bratry, zaměnila idea o přednosti hrdiny, který vyšel ze sociální spodiny, nad představiteli vyšších vrstev společnosti.

V novém sociálním prostředí, do něhož se dostala stará pohádka, nabylo dřívější abstraktně etické schéma nového obsahu — a v souhlase s tím byla provedena proměna pohádky.

Jest zajímavé, že také závěreční episoda pohádky právě uvedené, t. j. voják válející se v blátě, odkud ho vytáhnou princezny, jež osvobodil, má také jádro hluboce tradiční. Vítězný hrdina se před svým konečným triumfem také válívá někde v blátě, v bíd-