lášská „pro narážku na chudobné vzezření biskupa za dárky prosícího, kterážto chudobnost naproti dřívější nádheře .rytířům školním svatomikulášským'13) přikázána byla zejména roku 1447 v Praze".

Ale důvod, který uvádí, je nespolehlivý. Podobné rozkazy nebývaly platné, jestliže se stále neopakovaly a hlavně nezaniklo-li to, co vadnému zvyku dalo vznik — z r. 1577 je doklad o nádheře provozované při „jízdě rytířů" mikulášských v Praze14) — a verše

o chudobnosti koledujícího „biskupa" nesouvisí jistě s nařízením z r. 1447, nýbrž se zvykem motivovati chudobou namnoze drasticky

1 humoristicky líčenou žebrání žáků.15)

Truhlář podle zlomku této koledy určuje pak zlomek lat. hymnu na nějakého sv. biskupa (Martina nebo Mikuláše),16) zapsaný na druhé straně fragmentu, ha němž je ta česká kolední píseň, za husitský hymnus na sv. Mikuláše. Jak se věci mají, přispělo by spíše určení lat. hymnu k pravděpodobnému určení, ke kterému dni byla myšlena česká koleda, jejíž zápis (v tom možno s Truhlářem souhlasiti) není beze vztahu k onomu latinskému hymnu.

Ale zisk z tohoto určení koledy „Biskup zvěděv tvú štědrotu" (a pro její příbuznost se zlomkem Pešinovým pak snad i tohoto zlomku) nebude valný. S „biskupem" se koledovávalo častěji a koledníkům byly jistě pohodlnější písně, které neměly vztahy jen k jedinému dni. Je zcela dobře možné, že v jedné ani v druhé z těchto koled nebyl vysloven vztah k nějakému určitému dni a že písař koledy „Biskup zvěděv tvú štědrotu" si ji připsal k latinskému hymnu na svatého, o jehož svátku ji slýchal také zpívali, ač třeba nebyla složena přímo k tomuto svátku.