Horácké sklo.

Příspěvek k dějinám moravského sklářství.
J. F. Svoboda

Odlehlé rozsáhlé lesy, jejichž dříví nedalo se za stara nijak zpeněžit! zužitkovávaly vrchnosti tím způsobem, že je buď pronajímaly za plat a dávky podnikatelům, nebo samy v nich zakládaly takové podniky, které spotřebovaly mnoho dříví, jako huti, hamry, sklárny a pod. Vymýcená plocha proměňovala se jjak v půdu ornou a okolí se pomalu kolonisovalo. Je proto zcela přirazeno, že takto zužitkovalo se i lesní bohatství druhdy rozsáhlého pomezního hvozdu mezi Moravou a Čechami. Povšim-neme-li si jen odvětví sklářského, spatříme, že jména dvou vesnic Sklené-(na Žďársku a Velkomeziříčsku) podávají nám toho důkaz pro nej starší dobu. Není totiž pochyby, že původem obou těchto vsí, vzniklých asi ve XIII. stol., byla sklená huť, která znamenala tu jistě kolonisaci krajiny. O tomto nejstarším místním sklářství nemáme zatím ani určitějších zpráv, ani dokladů z místních nálezů.

Ze starších spisovatelů obírají se tímto předmětem poněkud obšírněji zvláště dva: Pavel Stránský (1583—1657) ve svém spisu Respublica Bojema a Bohuslav Balbin (1621—1688) ve svých Miscellanea. Z horáckých skláren zná první dvě: totiž: Herálec a Bříště,1) druhý tři, o nichž roku 1679 (Miscellanea III. c. III. str. 19) výslovně píše: ... vitrorum confectio, quae ad Heralecz, Wrzisstie et Frissawam in altissimis silvis elegan-tissima, nitidissima et summae perspicuitatis funduntur et flantur. Také Komenský na své mapě Moravy z r. 1627 vyznačil sklárny sev.-záp. od Nového Města.

Za svého 151etého pobytu v Novém Městě na Moravě zajímal jsem se jak o dějiny, tak o výrobky těchto závodů a výsledkem byla slušná kolekce typických kusů, kterou jsem uložil v Horáckém museu, a snůška archivních zpráv,2) z nichž je patrno, že tu bylo takových závodů kdysi mnohem více a že svým rozsahem a významem značně přispěly k povznesení hospodářské i kulturní úrovně chudého, zapadlého kraje. Urovnávám své dosavadní poznatky v tento přehled zvláště pro ty, již pokra-čovati budou v práci, která odchodem z Nov. Města byla přerušena.

1. Fryšava.

Fryšava na Novomestskú je sousední, asi 3 km vzdálená vesnice od Skleného (Žďársko) a nelze pochybovati, že mezi

1) Archivář Fr. Mareš mylně se domnívá, že je to ž e 1 i v s k á sklárna Bříště či Vříště (viz jeho České sklo, str. 125).
2) Jsou to převážně výpisy z různých městských a rychtářských knih a starých matrik, které jsem většinou shromáždil v archivu Horáckého musea.