str. 68
se v huti podpálí a druhých 25 zl. ѵ roce příštím o tomto času a platiti ročně po 22 zl. Otec si vymínil do smrti obývání chaloupky vedle huti, pak 3 měřice žita podzimního, užívání pole pod 6 měřic s loukou Hlaváčovou, dobytek svůj pasti se synovým a když huť zapálí, má otci 10 truhel prostýho skla vydati.
Nepřízeň doby počala asi doléhati již i na zámožný rod, neboť na zlepšení huti půjčila se při převzetí mistru Krištofovi sirotčí pohledávka10) 48 zl. mor. a 65 kr. na roční úrok 2 zl. m. 25 gr. alb. Běda let válečných však vzrůstala, proto „1643 úlevu j e se na veruncích, poněvadž tak těžký leta jsou, aby každoročně se platilo při soudech po 12 zl. mor. (místo dosavadních 22 zl.). Zatím dospěl také sirotek Pavel, převzal Čejkovský mlýn pod Pohledcem a potřeboval peníze. To přinutilo mistra Krištofa, že r. 1654 sklenou huť s rychtou a mlýnem prodal tehdejšímu pánu panství novoměstského Františku Maximiliánovi ■ Kratzerovi z Šenspergku a protože vše bylo dosti sešlé, dostal za to pouze 718 zl. mor. bez závdavku.11) Příslušenstvím huti byl tehdy jen: jeden plech k šejtířské peci, jeden schabtrel, jeden einlegel a dvě formy na hercknople. Dluhů lidem téhož Chrištofa Pešle vynalezlo se ke 390 zl. O těch nový majitel prohlásil, že „dá narovnání činiti, když v huti budoucně se dělati bude". Nápadníky byli: Jan, Václav, Minlkus a Krištof, pozůstalí synové neb. Václava starého Pešie, a manžel dcery Kateřiny, Pavel Šír.
Kratzer byl známý soudobý průmyslový podnikatel a proto jistě počal brzy provozovati závod ve vlastní režii. V matrikách od r. 1656 nacházíme totiž častěji jméno vrchnostenského úředníka Jana Plačka jako „písaře hutí sklenejch fryšavskejch",12) který zemřel r. 1665. Po něm vyskytují se tu tito písaři hutí sklenej ch na Fryšavě: 1667 Honz Lehmon a Jan Plaček (asi syn prvního písaře), 1680 Karel Plička, 1681—1689 Johannes Franz
10) Byly to peníze sir. Pavla po neb. Filipovi Náhubovi, huťaři z Fry-šavy, a tо: 13 dukátů, 14 širokých tolarů a 1 tuplrejnekej ve 2Qkrej., počítaj e i dukát po 2 zl. r. 45 kr. a 1 tolar široký po lyí zl. r., učiní na moravský počet 48 zl. mor. a 65 kr. e tím tuptrejnským.
11) L. P. 1654 dne 30. dubna J. M. pán urozený a 'Statečný rytíř pan František Maximilian Kratzer z (Šenspergku a na (Novém Městě koupil j eist huť sklennou s rychtou íryšavskou a mlejncem od nápadníků neb. mistra starýho Václava Pešla pozůstalejch... se vším příslušenstvím k tej rychtě, a huti od sfaradávna náležitém za sumu peněz 718 zl. m. bez závdavku, a to proto, při postupování tej huti držitel Krištof Pešel přídavky a věci ty, kteréž po svém neb. otci k sobě jest přijal, nyní zasej přidá ti nemohl, anobrž i také jak huť, tak stavení, stodoly a mlejn&c k nemalému spuštění jest přived, dva koně, obilí setýho po 20 měřicích, od hospodářství, jak ѵorného tak jinšího statku, totiž: jeden vůz, dva plechy, dva brány, to vše s železem, spotřebované. — V tomto zápisu ,je k r. 1660 zajímavá poznámka, že jeden z nápadníků, Jiřík, od mnoha let v Polště se nachází; snad tam provozoval živnost.
12) Uvádím jen roky a jména, jak jsem je v matrikách našel, a netvrdím tudíž, že nepracovalo se snad již před rokem 1666 nebo v jiných letech. Soupis pozůstalosti písaře Plačka viz S. A. X. str. 79—81.
|
|
