V matrikách našel jsem ještě tyto zápisy: 1628 Krištof kon-vář (1652 je v Lišným), syn Krištofa, mistra na Vříšti hutech, bere si Kateřinu, dceru Víta Ryšána z Nov. Města, při čemž je Michal, bratr ženichův a Andrle ze Vříště. Roku 1675 je zapsán Petr, mistr ze Vříště, 1681 dcera neb. Matouše Tolmoce, sklenáře z Německýho, a 15. října 1738 zemřela Rozina, Joanis Brázda, vitrearii uxor, Vříšť.

Přes tuto pozdní zprávu domnívám se, že alespoň jedna z hutí vříšťských dosti brzy zanikla. Podnikavému panu Šimonu Kratzerovi se asi zdálo, že lépe než sklárny mohly by se

Obr. 6.

tu vypláceti železárny, založil proto poč. druhé polovice XVII. st. hutě železné v nedalekých mohutných lesích „Na Kadově"14) a r. 1654 mocí vzal na říčce Vříšti dále pod hutěmi ležící mlýn lišenský Tomáši Vykutilovi a udělal z něho hamr,15) což jistě nezůstalo bez vlivu na osud sklené huti vříšťské. Soudím to z toho, že r. 1665 bývalý grunt při huti přejímá z nařízení vrchnosti Martin hamerník a že vrchnost novou huť sklenou postavila dále v lesích u Křižánek a přenechala ji jednomu z mistrů vříšťských.

Katastr z r. 1746 zmiňuje se i tu již jen o stopách po hutích a situační mapa z r. 1741 je také nevyznačuje. Na říčce Vříšti stojí v té době postupně: kuklický hamr, vříšťský mlýn, vříšť-ský hamr, lišenský mlýn a lišenský hamr. Místo skelných hutí hledal bych poblíž prvních dvou harnrů, kde také je asi původ pozdějšího Kuklíku, jehož jméno převzaly i nedaleké starší Vej-myslice.