str. 78
Víme jen, že po smrti Frant. Max. Kratzera (8. června 1679) dostala Křižánky ,s hutí a mlýnem za vdovské sídlo manž. jeho Kateřina Apolonie Lvová z Rožmitálu a Blatné, ale nový majitel, kníže Ferd. Dietrichštejn je 5. října 1697 zase vyplatil. Z tohoto období známe zatím jen Mikuláše sklenáře.12) V roce 1656 je tu zmínka o Janu šelíři, který zemřel 7. února 1686 a pochován v Německém. Po něm následuje Pavel šelíř (1686).
Na situační mapě z r. 1741 jsou ještě tyto huti jako stávající vyznačeny na potoce Brušovci („Glashüten Bruschowetz") v lesích na cestě asi uprostřed mezi Křižánkami a Herálcem.13) Katastr z r. 1746 se však zmiňuje o vrchnostenské sklené huti, „že tu byla".
Ale doba rozkvětu zdejšího sklářství se zase vrátila, když r. 1827 zřízena byla sklárna pro výrobu dutého skla na druhé straně za řekou, u níž vznikla osada Čes. Milovy. Huť tuto najali si od vrchnosti 14. listopadu 1835 na 24 let bratři Konrádové. Roku 1870 byla při huti zřízena brusírna a výrobky, zvláště za brusiče a rytce Maršnera, těšily se značné oblibě nejen doma, ale i v cizině. Nepříznivé dopravní poměry však znemožňovaly stále více konkurenci s jinými, výhodněji umístěnými sklárnami, a proto v letech 89. min. století výroba zastavena a roku 1892—3 huť zbořena.14)
4. Herálec.
Ilerálec, ves ležící na západ od Křižánek a na severozápad od Fryšavy, je třetím sídlem zdejšího starého sklářství, které bylo známo Stránskému i Balbínovi. Nezjistil jsem dosud, kde stála původně sklená huť, ale v době, z níž jsem našel zprávy, byla již za řekou Švarcavou, „na české straně", na panství rychmburském. Ovšem těžištěm byla moravská strana, kde byl kostel, a proto hojně zpráv o ní nachází se na Moravě.
Nejstarší dosud zpráva,1) jež nás s ní seznamuje, ję z poč. XVII. stol. Roku 1604 prodal totiž Jan Ryšánek v Mor. Herálci Matoušovi „podsedek za 100 zl. hotových a týž Matouš zase koupivše od Jíry, otce svého, huť sklenou, dal ten podsedek
12) Roku 1684 dne 25. září zemřela Dorota, žena Mikuláše sklenáře z Křižánek, a pochována v Herálci.
13) Při útoku potoka Brušovce do Švarcavy ,pod stejnojmenným rybníkem byl tehdy hamr Brušovec a kousek dále na české straně druhý hamr.
14) K. V. Adámek, Sborník okr. hlineckého, str. 59 a 138, má o nich jen tuto zmínku. V soudobých archivních zápisech na mor. straně bude i o nich hojně zpráv, protože sem byly nejen přifařeny, ale mnozí dělníci tu byli i usazeni nebo tu měli příbuzné.
1) K. V. Adámek ve Sborníku okresu hlineckého o ní praví na str. 38: Nynější huť byla založena na začátku XVIII, stol. (podle některých r. 1745). V XIX. stol. sklo tabulové 6« vyváželo do Moravy, Slezska, Rakous a ,j. i do cizích států. A na str. 48: R. 1727 a 1728 stavěli novou huť za Herái-cem... Nynější huť byla založena neb obnovena r. 1745, opravena r. 1896 a j. A na str. 137: R. 1775 byla na panství rychmburském jen huť v Herálci, již měl najatu fabrikant V. Čapek; r. 1776 měl 10 tovaryšů, 3 učně, 3 pomocníky.
|
