svědky syna mistra heráleckého také Lorenc, mistr ze Svratou-chu, kteréžto jméno přichází i r. 1675. Roku 1686 poznáváme i příjmení: Lorenc Preisler, mistr svratouský.

*

I z této malé snůšky archivních dat poznáme, že je několik důvodů, pro které musí si národopis všímali sklářství: 1. byl to jeden z důležitých způsobů kolonisace horských krajin a proměňování lesů v půdu ornou, na němž spočívalo i zaměstnání obyvatelstva příslušného kraje; 2. byl to jeden z důvodů vnikání cizích živlů mezi domorodé obyvatelstvo, kteří sé mu buď přizpůsobili nebo nabyli nad ním převahy a přinesli jistě jino-rodé prvky do kraje; 3. sklářství přivodilo podstatné změny ve způsobu života lidu, v úpravě obydlí i domácností; 4. sklářství bylo jednou z oněch složek, které působily na uměleckou výchovu a cítění lidu.

Důkazy toho vidíme i na Horáčku. Že obě vsi Sklené děkují, jak jsem se již v úvodu zmínil, za svůj původ sklářství, můžeme se ovšem pro nedostatek archivních zpráv z té doby zatím jen domnívati. Vidíme však zřejmě u vsí Vříště, Kuklíku, Brušovce, Kocandy, Herálecké Huti a zvláště Milov a Nového Jimramova, jak vsi v horských lesích vznikaly a průmysl pomalu ustupoval zemědělství, jak ze sklářů a popelářů stávají se tkalci-země-dělci a postupem času zemědělci s nějakým vedlejším (zimním) zaměstnáním nebo i bez něho. Z příjmení tehdejších sklářů můžeme souditi, že to byli původně rodem Němci (Švancar, Frydrych, Šír, Preisler, Maršner atd.), ale musili přijíti do kraje jen ojediněle, protože v době, z níž máme podrobnější archivní zprávy, splynuli již úplně s domácím obyvatelstvem i v řeči, takže zanechali tu po sobě jen dvě jména místní: Německé a Fryšava (která asi původně příslušela jen místům jejich podniků a přenesla se později na celou obec) a několik jmen rodových, o něž se ovšem dělí s tehdejšími podniky železářskými. Podrobnější studium snad zjistí, pokud uplatnili vliv cizí na duševní život domácího lidu; ale že působení jejich na život hospodářský bylo značné, dostatečně dokazují archivní zprávy, které jsem dosud zjistil. Byli to lidé inteligentnější a proto je zhusta nacházíme na čelných místech v obci, a byli to lidé zámožní, kteří nejen že četně zaměstnávali jiné, ale i často zasahovali do jejich hospodářských otázek. Prostřednictvím kros-nářů udržoval se jistě styk s širým krajem a všeobecné používání skla při stavbách i v domácnostech nachází se tu v době, kdy jinde bylo ještě jen ojedinělé.

Uvedené první tři důvody nemají ovšem býti předmětem této úvahy, která chce si všimnouti podrobněji jen toho, jak sklářství působilo na umělecké cítění lidu. Když jsem před 30 roky přišel do zapadlého Nového Města, bylo ještě na každém vejměnku i v každé domácnosti v horách na moravské i české