Methoidou touto je důkaz pomocí „plující kachny" o souvislosti a totožnosti dvou vod povrchových, objevu jících se na odlehlých od sebe místech, mezi kterými leží podzemní před-' pokládaná neznámá jejich dráha; methoda tato „se vyskytuje automaticky v historii všech jeskynních území Evropy."1)

Z krasových území na Moravě je známa rovněž z několika míst.

Nej starší tato moravská praktika patří historii, a to nej-starší své historii, výzkumu t. zv. Císařské jeskyně v Ostrovském' žlebu v Krase (jeskyně Eniodis knížete Salma). Absolon2) dobře upozornil, že prvním výzkuimcem této jezernaté jeskyně byl dvorní fysik a mathematik císaře Františka I., Nagel, autor první vědecké práce speleologické, který ve svém rukopise z let1 1747—1748, věnovaném výzkumu jeskyní přímořských, krajinských a moravských, ve svém „Beschreibung deren auf aller höchsten Befehl Ihro Rom: Kayl: und königl. Maytt: Fran-cisci L untersuchten in dem Herzogthum Crain befindlichen Seltenheiten der Natur",3) při popisu Macochy věnuje dodatečně několik řádek historii „plující kachny" bezejmenné jeskyně, kterou Absolon správně identifikuje s jeskyní Císařskou.4) Nagel, nemoha proniknouti v jezernatou jeskyni, tjo-chvialuje si sám, jak „dala mi moje vědychtivost radu, jak by to přece jen bylo možno její (Císařské jeskyně) poměry obje-viti."5) Praví: „Denn ich nahm eine Ganz,bande dieselbe ein an ein Bret und auf das Bret befestige ich ein angezündetes Windlicht. Nachdem ich nun die Ganz mit dem Bret auf dem Wasser herumschwimmen ließ, und sie mit Stein-Wurfen durch den ganzen Raum gejagt hatte, erkannte ich, so viel es die Entfernung zu lassen wollte, jeneis, was gegenwärtige Abbildung vor Augen stellt." Zde připoijuje rk, „Prospekt einer bey dem Dorff Ostrów gelegenen Höhle" inženýra Karla Beduzziho, ilustrátora Nagelových moravských partií a Nagelova cicerona Moravským