str. 98
Krasem.6) Absolon lokalisuje blíže .tuto scénu na břeh prvého jezírka, které nazval „jezírkem Nagelovým".7)
Chronologicky druhá obdobná zpráva víže e e k známé jeskyni Býčí skále v Josefském údolí. V spelaeologické naší literatuře je velice málo známa — upozornil na ni pouze dr. K. Abso-lon8) — a přesto že Býčí skála, původ jejího jména a její známé hallštaťské nálezy jsou motivem četných místních pověstí,9) zpráva o plující kachně, tuším, 'známa mezi lidem vůbec není. Zaznamenává tuto historii při popisu své vídeňsko-potské cesty dr. Viktor Mekarski v. Menk, Ausflug von Wien nach Wieliczka und Krakau, Österreichischer Zuschauer, 1839—1840, Bd. III. IV., Nr. 114, S. 120, Nr. 115, S. 1181—1182: „Die Höhle (Beczi skala-Höhle) erstreckt sich 130 Klafter weit in den Berg hinein; indess ist zu vermuthen, daas diese Strecke nur dem mehr beisuchten Theile der Höhle gilt und solche in mehren Seiten sich auszweigeit, daher ohne Zweifel mit den übrigen zahlreichen Höhlen in mehrseitiger, noch unbekannter Verbindung steht. Eine Ente auf dem Spiegel des fortfliessenden Wässerchens gesetzt, soll bald in der Tiefen zwischen dem Ge-klüfte verschwunden und späterhin in dem, südlich vom Gebirgsrücken liegenden Punkwa-Thale wieder zu Tage gekommen sein."
(Práce J. Schmidtova, Blansko mit seiner Umgebung, Brünn 1835, první to turistický průvodce po okolí brněnském, (kterou Absolon10) označuje za přímý pramen Mekarského), čerpající ve svých krasových partiích opět z Reichenbacha a Sartoriho, zůstala mi nedostupnou pro stanovení tohoto poměru v pověsti o plující kachně.)
Jiné dvě pověsti o plující kachně jsou známy z devonských ostrovů moravských. Josef Heřman Agapit Gallas ve svých zprávách o hranické propasti a jejím okolí, které jako důležitý pramen pro přírodovědecké poznání současných poměrů devonu hranického kusým otiskováním rk. mor. zem. arch. č. 288 „Jozefa Heřmana Agapita Gallaše iľysické památky města Hranic a jeho okolí od r. 1169 až do našich časů se vztahující" zpřístupnil aspoň částečně dr. Remeš,11) ve stati nadepsané „Opis a vyobrazení hranické Propasti",12) zmiňuje se též o kačenách; bohužel text této partie Remeš soustavně nepodává. Díra nad
6) Reprodukce tohoto prospektu u Absolona 1. c. 157.
7) 1. c. 157, srv. i plán ib., Jeskyně Císařská ve žlebu Ostrovském, situace v říjnu 1905. Půdorys, průřezy podélné i příčné.
8) Absolon K., Problém podzemních toků Punkvy 1. c. 40 46i).
9) Některé sebral dr. M. Kříž (Fl. Koudelka), Průvodce do Moravských jeskyň II. (1902), 344—346.
10) Absolon, 1. c. 40 46).
11 M. Remeš Dr., Gallašovy zprávy o hranické propasti a okolí, ČVMSO XXXVI. 1925, 82—86; 82. Remeš upozorňuje, že asi cit. rk. není totožný s rk. Gallašovým Physikalische Notizen aus dem Gebiete von Weisskirchen (t. zv. rk. Riperův).
12) Počíná str. 110.
