str. 105
zvláště toto je velmi obšírné a podrobné. Dále je pak stať o hospodářských technikách a to jak polních, tak sadařských a zahradnických, včelařství, chovu dobytka, pastýřství, dále je tu popis lidové kuchyně, zvláště nečení chleba, výroba oleje a j.;
^kapitola zakončena je popisem praní a úpravy prádla. Další statí je domácí zaměstnání a průmysl. Sem zařazuje autor tkaní, různá
.řemesla, jako siťařství, hrnčířství, zpracování z kovu, kůže a j. Kapitola o oděvu polském, bohatém nejenom na jednotlivé velmi zajímavé součásti, ale ,i na velmi rozmanité typy je poměrně velmi krátká, snad proto, že jiný významný etnograf polský, Frankowski, připravuje samostatnou publikaci o tom. Další kapitolou je výzdoba a umění lidové, pak hudba, a primitivní nástroje hudební.
Oddíl čtvrtý je kultura společenská, to jest zvykosloví. Začíná zvyky při narození, pak svatbou, pohřbem, další skupinou jsou zvyky, při výstavbě domu a jeho částí, a obyčeje výroční v kalendářním postupu. Zajímavá je i poslední kapitola tohoto oddílu, právo lidové.
Pátý oddíl je věnován pověrám o démonech, představám o přírodě, kouzlům a čarám, lidovým pověstem, písním, hádankám a příslovím, hrám a zábavám, tanci a lidové hudbě. -
Poslední stať je věnována sousedním i vzdálenějším vlivům na lidovou kulturu polskou. Rejstříkem místním, osobním a věcným je kniha zakončena.
Kniha je doplněna třemi mapami a padesáti osmi obrazy.
Jak z tohoto přehledu je vidno, je práce Fischerova, úvodem ke studiu všech hlavních složek lidové kultury polské. Autor jasné své líčení obohacuje a zajímavějším ještě činí tím, že velmi často doprovází popis a líčení jednotlivých zjevů obdobami ze základů lidské kultury vůbec. Velmi cenná je i literatura, jež je připojena ke všem kapitolám. Chtk.
@--------------------
Václav Zd. Hackenschmied: Ústecké betlemy. Ústí nad Orlicí, 1927. Nákladem Okresního osvětového sboru. Stran 76.
K. Procházka ve svém spise „O betlemech" roku 1908 upozornil na výrazné a slavné lidové ústecké betlemy, z nichž některé objevily se také na Jubilejní jesličkové výstavě v Praze roku 1923. Obojí asi dalo podnět ústeckému milovníku starých českých zvyků vůbec a betlemů zvláště V. Z d. Hacken-schmiedovi, že se pokusil o nákres historie ústeckých betlemů, jejich tvůrců i majitelů od nejstarší známé mu doby až podnes. Poznámky své uvedl Raisovou básničkou „Betlém" a zasadil do rámce všeobecných úvah o vzniku vánočních svátků, jich průběhu a oslavách podle starých běžných náhledů a s drobnými doklady lidopisnými. Je to řada kapitol, napsaných s velikou láskou k věci a s výmluvnou tendencí proti dnešní hlomozné moderní době, která všechny krásné staré zvyky zahazuje do starého haraburdí. Autor po několika hřejivých reminiscencích
