str. 106
z dětství vypisuje postup prací betlemářských v Ústí nad Orlicí, tvoření figurek a prostředí, stavění beťlemu a umisťování krajiny, lesů, kopců, pastýřů, ovcí a hlavně darovníků („daráků"), při čemž nebylo možno se vyhnouti leckterým anachronismům. Autor správně vidí cenu těchto lidových betlemů mimo jiné také v tom, že jejich tvůrci ustoupili od exotického světa a zobrazovali ve své práci domácí východočeské prostředí a lidi ve starobylém východočeském kroji z 18. století. Anachronismy nikomu nevadily. Pamatuji se na př. sám, že se nám jako dětem v betlémě kmotříčka Eustacha Podolského na Osecké ulici v Litomyšli docela dobře zamlouvala litomyšlská lokálka, obtížená dary a uhánějící do Betléma k Jezuleti. Zmínky zasluhuje, že v Ustí stavívali trojí Betlém: vánoční, tříkrálový a hromniční (s příslušnými obměnami děje), ba dokonce i postní. Zajímavá je také zpráva (na str. 21), že mají v Ústí asi dva betlemy, v nichž jsou zobrazeny všechny osoby, o nichž se zpívá v koledě litomyšl-ské edice roku 1813 „Pochválen buď Ježíš Kristus, milý Matěji! — Až na věky! Kam pospícháš, bratře Ondřeji? — o 17 slohách, při jejichž prozpěvání se vždycky na příslušné „daráčky" ukazovalo.
Po pečlivém popsání betlemů podal spisovatel seznam všech známých ústeckých „betlěmářů", jichž napočet! za poslední století na čtyřicet; nej znamenitější z nich byli Bartoň, D omlátil, V í š e k, H e n r y c h (t, j. J. Zdobnický), Herných, Springer, Kellner, Š t a n cl a zejména Š t a n t e j s k ý, jehož portrét postaven v čelo spisku. U významnějších těchto lidových umělců podal autor stručný nákres života a díla. Poznámky své zakončil soupisem dnešních majitelů ústeckých betlemů, jichž uvádí celkem 112. Také u nás v Litomyšli je řada cenných starobylých betlemů, jak v místním Museu, tak u četných soukromníků. Bylo by to jistě velmi vděčné popsati i litomyšlské betlemy s případnými vyobrazeními pro uchování paměti zvyku, jenž pomalu mizí, ač byl opředen svou zvláštní vánoční poesií. Pochopitelný je odtud elegicky tón závěru spisku Hackenschmiedova a jeho volání po zachování jesliček-betlemu. Tím více jsme mu vděčni za jeho dílko, v němž od úplného zapomenutí zachránil ústecké betlemy, v nejvýchodnějších Čechách jistě nejtypičtější a nejznámější. Jos. Páta.
@-------------------
Zdeněk Wirth: Umění československého lidu. 192 reprodukce typických staveb, řezeb, prací uměleckého řemesla a kroje lidového od XVII. do konce XIX. století. Tekst napsali Lad. Lábek, Ant. Matějček a Zd. Wirth. Praha, nákl. Vesmíru 1928, 2°, stran 48 + 192 obr.
Nové dílo o československém lidovém umění je pokračováním a soustavným doplňkem k prvnímu svazku o monumentálním našem umění, který byl zpracován týmž autorem a vydán týmž nakladatelstvím v r. 1926. Jeho vydání znamená v literatuře lido-vědné i umělecko-historické významný čin. Již jako jednotná,
|
|
