str. 118
bory a jiné ústavy sdružovat k společnému podnikání. Pro nejbližší dobu vypracoval tajemník Geryk plán musejní činnosti, ve kterém na prvém místě stojí vědecké zpracovávání sbírek a zpřístupnění jich inventáři a lístkovými katalogy, kterých každý pracovník, studující ѵ museu, velmi pohřešoval. Nemenší váhu klade na doplňování sbírek, jmenovitě krojů a textilií, které vždy tvořily většinu sbírek. Propagační činnost má posilovat účast musea na místních výstavkách a skutečně při okresních výstavkách V Puchově, Kys. Novém Mesto a Námestove zasáhla správa musea radou i pomocí. Materiálu výstav použilo se pro národopisné oddělení na vý-stavě slovenských žup v Bratislavě. Rovněž při tatranské výstavě ve Velké u Popradu přispěla musejní společnost účastí v oddělení krojů a výšivek.
Exposice v turčanském museu byly změněny na prospěch národopisu tak, že celé poschodí bylo vyhrazeno lidovčdným sbírkám, kdežto ostatní jsou umístěny v místnostech, uprázdněných po odstěhování knihovny do budovy Matice slovenské. V oddělení krojů přešla veliká sbírka Živeny definitivně do majetku společnosti pod několika jen podmínkami, mezi nimiž je zákaz odloučili cokoli z nich. D. S.
@------------------
Východoslovenské museum v Košicích zamýšlí uspořádati v srpnu letošního roku při příležitosti mezinárodního kongresu kreslířského umění v Praze velké slavnosti, na nichž předvede východoslovenský lid své zvyky. Přípravami zabývá se ředitel musea, dr. J. Polák.
Činnost košického musea rozvíjí se rok od roku úspěšněji. V roce 1926 vzrostl inventář sbírek o 772 čísla. Z přírůstků sbírky lidového umění zaslouží pozornosti velké jesle, svatební malovaná truhlice s vyřezávanými karyatidami, kolekce vyřezávaných přeslic, pernikářských forem a obrázků madon. Do archivu fotografií přibylo několik set kopií a 179 negativů, clo knihovny 486 děl. Během roku uspořádáno 11 výstavek, věnovaných většinou modernímu umění. Museum navštívilo 82.612 osob, příjmy musea obnášely 70.000 Kč. D. S.
@-----------------
Báňské museum Dionýsa Štúra v Báňské Bystřici, věnované důlnictví Slovenska a Podkarp. Rusi, bylo .založeno péčí ministerstva školství a národní osvěty a ministerstva veřejných prací a otevřeno v květnu minulého roku. Vedle mineralogického oddělení obsahuje oddíl kulturně historický, který má podat obraz o rozvoji dolování a důlní práci na Slovensku. Je nepochybné, že jeho doklady přispějí ve mnohých otázkách i národopisnému studiu těchto většinou německých kolonií a jejich sousedství. Zatím obsahuje dokumenty, snesené ze závodů důlních, z báňského ředitelství i ze soukromého majetku. Uspořádal je dr. J. Polák, ředitel východoslovenského musea v Košicích. D. S.
@---------------------
Příspěvky k otázce katalogů pro krajinská musea podal dr. O b e r-d or f f er, řídící museum v Mostě, v časopise Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen, ѵ rubrice Musealwesen (LXV. 1927 s. 61—64). Navrhuje, aby byly zavedeny tři běžné katalogy (podle přírůstků), jeden pro sbírky praehistorické, druhý pro knihovnu, mapy a tiskoviny, třetí pro sbírky historické, národopisné a umělecko-průmyslové. Pro lístkový katalog praehistorického oddělení doporučuje formuláře, zavedené v mosteckém museu.
V temže časopise pojednal Karel Kühn o ochraně památek: Eine Übersicht der Tätigkeit der letzten Jahre. D. S.
@-------------------
Německá vlastivědná musea v Čechách a na Moravě docházejí zvýšené pozornosti. Ve vlastivědných sbornících pamatují redakce na jejich
|
|
