str. 160
lité právě žili. Nepřihlíží-li se ani k tomu, že české území bylo isra-elity bohatěji obdařeno nežli německé, měli se tedy Židé přihlásiti v Cechách aspoň ze %, na Moravě ze % a ve Slezsku z % k obco-vací řeči české, na Slovensku k mateřské řeči slovenské a mezi Karpatskými Rusy k ruské. Úřední statistika rakouská i uherská vykazuje však čísla docela jiná, a to v Rakousku teprve od roku 1900 pro celou říši a pro jednotlivé země, v Uhersku pak i pro sčítání dřívější od roku 1880 a také pro jednotlivé stolice.
V r. 1900 přihlásilo israelitů příslušných do Rakouska obco-vací řeč: v Čechách českou 50.080 = 54%!, a německou 40.521 = 43.7% (jinou řeč 177; cizinců bylo 1967); na Moravě 6792 = 15.34% Obe. řeč českou a 34.261 = 77.42% řeč německou (jinou řeč 124, ci-jinců bylo 3078, hlavně z Uher); ve Slezsku 265 — 2.2% řeč česKuu, 1028 = 8.6 polskou a 9681 = 80.71% německou (cizinců bylo 1016).
Jak viděti, přihlásilo se k německé obcovací řeči ve všech třech zemích israelitů nepoměrně více, nežli jak by odpovídalo poměrnému zastoupení obou národností. Nejpříznivější poměr byl v Čechách (ač i zde zůstalo procento israelitů s českou obe. řečí daleko za průměrem, ještě více pak za počtem israelitů v českém jazykovém území, jichž bylo v r. 1900 74.23% všech israelitů v Čechách). Přece však i tímto výsledkem byl velice překvapen dr. Rauchberg (str. 392 jeho díla „Der nationale Besitzstand in Böhmen), dle něhož soudili Němci, že mohou přednokládati. že Židé i v Čechách, právě tak jako v ostatních rakouských zemích, až na Halič,2) přimkli se na německou řeč a vzdělanost. Dovozuje to také z toho, že spisovatelé židovského původu zaujímají čestné místo v německé literatuře, dále že užívají němčiny za bohoslužebnou řeč (což ovšem není zcela správné) a že soukromé jejich školy byly německé. Však také v celém zvláštním oddílu (na str. 429—484) velice lituje zrušení těchto 60 soukromých škol židovských s německou vyučovací řečí v českých místech s 2296 žáky,3) shledávaje v nich velikou ztrátu pro německé minority v českém území.4)
Příčina, proč israelité v Čechách v roce 1900 přiznávali větší měrou českou obcovací řeč nežli německou, je hlavně ta, že Češi v Čechách nejen kulturně, nýbrž i politicky a hospodářsky vyspěli takovým způsobem, že umělá německá převaha, udržovaná přede-
2) Dr. Rauchberg vypočítává, že se na Moravě přiznalo k obcovací řeči německé 77.34%, ve Slezsku 80.7%, v Bukovině docela 95.6% Židů; v Haliči ovšem jen 17.1%, prý vzhledem na docela jiné poměry. (Tyto jiné poměry spočívaly ovšem hlavně v tom, že v Haliči bylí pány Poláci, a že se tudíž tam nevyplácelo přiznávati se k Němcům. Stačí srovnati v tom směru Halič s Bukovinou.)
3) Mezi nimi bylo — podle Rauchberga — 125 dětí jen německých, 182 jen českých a 1989 dvojjazyčných; po stránce náboženské pak 2190 židovských a 109 křesťanských. Pět z těchto škol změnilo vyučovací jazyk německý za český. Ostatní byly zrušeny.
4) Ztrátu 2296 dětí označuje za velkou; na str. 438 však vykládá, že 41.000 českých dětí v německém území (hlavně v Krušnohoří) je bez významu pro výsledek národního zápasu mezi Čechy a Němci.
