donín, Břeclav, Lipník atd. se silnými židovskými koloniemi, a proč na Moravě tři čtvrtiny všech israelitů přihlásily německou obcovací řeč. Úřední statistika neuváděla sice podrobných dat o tom, k jaké obcovací řeči se přiznávali moravští israelité v jednotlivých místech neb okresech, ale z celkového počtu israelitů přihlásivších německou resp. českou obcovací řeč, dá se usuzovali, že ani v městech s českou většinou a správou neuznalo mnoho israelitů za prospěšné zbavili se paladia německé obe. řeči. V míře ještě větší platí totéž o Slezsku, kde přihlásil se k Čechům mizivý počet israeUtů (268 = 2,2% v roce 1900 a 377 os. = 2,81% v roce 1910, k Polákům 1028 = 8,6%: v roce 1900 a 881 = 6,56% v roce 1910 (přes to, že značná část israelitů přestěhovala se do Slezska z Haliče, kdež patrně měla obcovací řeč polskou), a k Němcům 9681 = 80,71%' v roce 1900 a 11.326 = 84,3% v r. 1910.

Právě k těmto slezským poměrům úplně přiléhají poměry na Slovensku a PodkŁ Rusi, ovšem jen pokud se týče slovanského (slovenského a ruského) živlu, který mezi israelity nedosáhl ani 5% (45 + 0,4%) a v roce 1910 pouze 2,6% (1,7 + 0,9%).

Na území nynějšího Slovenska a Podk. Rusi dělili se o israelity Maďaři a Němci; tito měli v roce 1890 ještě slušnou většinu (589%), kterou však ztratili, ustoupivše Maďarům, kteří stoupli — mezi Židy — z 36,2% v roce 1890 na 50,2% v roce 1910.

Slováci domohli se mezi israelity roku 1890 slušnějšího procenta — nad 20% — jen ve stolicích oravské a trenčínské; 20% dosáhli ve stolici liptovské a turčanské, přes 10% měli na Zvoleni, přes 5% ve stolici šarišské, nitranské, hontské a v městě Šťávnici.

Všude jinde nepřihlásilo mateřskou řeč slovenskou ani 5% israelitů, ruskou pak (v roce 1910) nad 5% pouze v Marmaroši.

V roce 1910 kleslo procento israelitů se slovenskou mateřskou řečí i ve stolici oravské a trenčínské pod 20%, v liptovské na 87%, ostatně všude pod 5%.

Úbytek početní obnáší u Slováků-israelitů od r. 1890 do 1910 přes polovici, kdežto procento semitských Rusii přece o něco stouplo, ač celkového významu ani to nemá.

V celých Uhrách bylo mezi israelity r. 1880 Slováků 21753 — 3,48%, r. 1890 13.370 = 1,89%, r. 1910 už jen 5778 = 0,6%; Rusů v. 1880 10.745 = 1,72%, r. 1890 jen 1152 = 0,16%, r. 1910 2699 = 0,3%; Němců r. 1880 215.905 = 34,57%, v r. 1890 233.488 = 33%, v r. 1910 196.967 = 21,6%; Maďarů r. 1880 365.366 = 58,48%, r. 1890 451.209 = 63,78%, r. 1910 700.794 = 66,1%, tedy vzrůst zajisté velmi kvapný, svědčící o silném nátlaku maďarském, kterému se israelité rychle a bez velkých protestů podrobovali.

Posuzují-li se jednotlivé stolice, měli Němci roku 1890 mezi israelity nej silnější zastoupení v Marmaroši (91%), přes 80% ve Spiši a Šariši, přes 70% v městě Bratislavě a ve stolici nitranské a liptovské; potom následují stolice turčanská, trenčínská, berež-ská, oravská, užská a zvolenská (přes 60%), a s nepatrnou většinou (51,6 a 51,4%) stolice bratislavská a ugočská. Úhrnem je