ugočské r. 1890 57%, r. 1910 36%; ve stolici užské r. 1890 62,3%, r. 1910 44,6%.

V roce 1921 přiznávali israelité na Podk. Rusi velikou většinou (85,24%) národnost židovskou; 7,35% bylo mezi nimi Maďarů, 3,78% Rusů a 0,77%' Čechoslováků, 0,28% Němců, 0,76% jiných, 3,73% cizinců.

Podle „Zpráv" stát. statist. úřadu bylo načítáno na Podk. Rusi v jednotlivých okresech Němců r. 1910 (první číslice) a r. 1921 (druhá číslice) procent:

V Berehově městě 1,08 a 0,73, na venkově 0,43 a 0,19, v Berezné 8,31 a 0,27, Dovhoji 11,67 a 0,42, Hustu 11,90 a 1,22, v Iršavě 4,17 a 0,80 (tam se už v roce 1890 přiznávalo mnoho israelitů k Maďarům), v Kosinu 0,55 a 0,03 (okres skoro úplně maďarský), v Mu-kačevě městě 1782 a 191, na venkově 1614 a 9,68 (něm. kolonie), v Perečíně 3,31 a 0,42, Rahovu 1356 a 2,85, Bozvigovu 11,60 a 1,21, Šeredném 1016 a 0,30, V. Sevljuši 5,15 a 0,14, Svaljavě 18,45 a 4,69 (něm. kolonie), Terešvě 21,0 a 3,04 (něm. kolonie), v Tiačevě 14,91 a 0,40, Užhorode městě 6,80 a 2,18, venkově 2,38 a 0,51, Verečkách 1574 a 1,03, Volovém 1560 a 0,19; celkem 1082.a 1,75. V rozdílu mezi oběma procenty ukryti jsou israelité, kteří v r. 1910 přiznali mateřskou řeč německou, ale r. 1921 národnost hlavně židovskou.

Z toho je vidno, že na Podk. Rusi bylo r. 1910 vskutku přes 80% Němců israel. náb. vyznání, ba že ve většině míst nebylo jiných Němců, nežli israelitů.

Než nejen na Podk. Rusi, nýbrž i na Slovensku, činili před převratem israelité mezi Němci velice významnou část; počet jejich se však vytvořením židovské národnosti rovněž podstatně zredukoval. Tak obnášelo procento Němců v r. 1910 resp. 1921 v obvodu nynější župy bratislavské 9.21 resp. 5.99%, v nitranské 6,12, resp. 4,72%, turčanské 6,38, resp. 4,05%, zvolenské 2,30, resp. 2,06, liptovské 10,35, resp. 10,01% a košické 6,26, resp. 3,11%, na Podk. Rusi 10,66 a 1,74%. Poměrně nejvíce (přes 50%) ubylo tedy Němců na Slovensku v župě košické, ve které se právě Němci vyskytovali více jen sporadicky. Úbytek jich zaviněn byl tedy v první řadě odchodem israelitů z německého jazykového tábora, v němž v r. 1921 zůstalo pouze 793 = 1,72% israelitů.

Úbytek Němců, nastalý odpadnutím Němců-israelitů, sledo-vati lze ovšem jen tam, kde nebylo žádného celistvějšího jazykového německého území neb aspoň početnějších německých osad, na které severní Uhry, zahrnující právě nynější Slovensko, nebyly zrovna nejchudší. Celistvé jazykové území německé zasahovalo z Dolních Rakous až. do okresu bratislavského, kde Němci činili (r. 1910, resp. 1921) v městě 41.92%, resp. 29.49%, na venkově 18.19, resp. 15.16%. Značnější německý ostrov jazykový rozkládal se v okrese prievidzském a kremnickém, a pak na Spiši (u Kežmarku a Gelnice). A tu zasluhuje povšimnutí, že v dotyčných okresech relativní počet Němců valně neklesl, v některých okresech naopak, i stoupl (na př. v gelnickém z 37.47% na 40.41%,