Poněvadž v obojím směru konkurují župy jednojazyčné s dvoujazyčnými, nelze dojiti po této stránce k nějakému pravidlu, a dlužno přihlédnouti k okresům jednojazyčným a smíšeným.

Podle výkazu stát. statist. úřadu ve „zprávách" z roku 1922 měly okresy:

Nepřihlíží-li se ku Praze, shledáváme nejmenší — skoro stejné — procento Židů (nár.) mezi israelity v obou jednojazyčných Územích, % značně vyšší v obou územích smíšených, a to v německém o něco vyšší nežli v českém. Nesmí se ovšem při tom přehlédnouti, že české území smíšené je celkem malé,18) jak rozlohou a počtem obyvatelstva, tak zvláště co do počtu israelitů, kdežto německé území smíšené19) (rozložené hlavně v Krušno-hoří) je rozsáhlejší a především bohatší na israelity i Židy (nár.), takže padá.mnohem více na váhu.

Pokud se týče jednotlivých okresů, má nejvíce israelitů-Židů okres doupovský (71,4%) a rokytnický (66,7%), tedy okresy zcela německé, které však vzhledem na nepatrný počet israelitů (21 resp. 12) nepadají na váhu; je to patrně jen nahodilý úkaz místního rázu. Po nich následují okresy: dobřanský (62%), pracha-tický (50,9%), rovněž s malým počtem israelitů a tedy i Židů. Přes 20% Židů mezi israelity má 8 okresů českých (3 smíšené) a 19 německých (8 smíšených — po většině v Krušnohoří); nad 10% 16 okresů zcela českých a 27 německých (4 smíšené).

K národnosti židovské se vůbec nikdo nepřihlásil v 31 okresech českých, vesměs nesmíšených (v 1, Trh. Svinech, nebylo vůbec ani israelitů) a 23 německých (3 smíšených — Tanvaldu, Postoloprtech a Volarech — ve 2 — Chvalšinách a Volarech, nebylo ani israelitů). V dalších 4 českých a 2 německých (Výprtech a Štětí), neobnášelo procento Židů (nár.) mezi israelity ani 1% a v 41 českých (2 smíšených, Litomyšli a Poličce) a 8 ryze německých činí 1—5%.