V celku vzato, přihlašovali se israelité k židovské národnosti, jak svrchu podotčeno, nejčetněji v okresech smíšených, především v Krušnohoří.

Je to pochopitelný úkaz, že právě v krajinách, kde se setkávají obě národnosti vyspělejšího národního vědomí, israelité vždy politicky opatrnější vyhnuli se tomu, aby přidali se otevřeně k té či oné národnosti. I v okresu teplickém přihlásil se k národnosti židovské dosti značný jejich počet (518; z nich v městě Teplicích a Trnovanech 489), který ovšem při veliké početnosti israelitů v tomto okrese nedosahuje ještě 20%.

Není ovšem pravidla bez výjimky. Tak v okresech dosti silně smíšených: tanvaldském, postoíoprtském a kašpersko-horském, nepřihlásil se žádný israelita k národnosti židovské, v okresu štětském jediný ze 151 (0,70%), ač v okresu postoíoprtském a štětském je dosti četná populace israelitská. Z českých okresů vyznačuje se židovská národnost větším procentem — mimo Plzeň (v městě 701 Ž. mezi 3094 isr. = 23%) — v okresu náchodském (ve kterém se vedle města Náchoda i v Hronově přihlásilo přes 1/2 israelitů k židovské národnosti), pak v okrese volyňském (hlavně v městě z 67 isr. 20 Ž.) a blatenském (v městečku Kase-jovicích se židovskou čtvrtí bylo ze 39 isr. 32 Židů).

Ve Velké Praze přihlásilo se k židovské národnosti 18,1% israelitů, tedy o polovici více, nežli obnáší zemský průměr. Po této stránce stojí tedy Praha daleko za českým venkovem, na kterém israelité po stránce národní splynuli skoro úplně s ostatním českým obyvatelstvem. Ovšem jsou v jednotlivých částech Prahy veliké rozdíly. Nepřihlíží-li se k Dejvicím a Vyšehradu, kde 29,6% (41 ze 139), resp. 27,6% (10 z 35) vzhledem na tamní nepatrnou populaci israelitskou, nepadá příliš na váhu (třebas jinak zasluhovala by okolnost ta povšimnutí), vyznačuje se nej-větším procentem israelitů-Židů Josefov (517 z 1894 = 27,3%) a Staré město (1439 z 6282 = 22,0'%), potom Karlín (470 z 2447 =' 19,2%), Smíchov (229 z 1271 = 18%), Nové město (1426 ze 7998 =: 17,8%) a Vinohrady (1011 z 5732 = 17,6%). V celku ubývá procenta Židů mezi israelity v Praze směrem od středu k periferii.

Pokud se týče jednotlivých měst kromě Prahy, s větším počtem israelitů (nad 300). přihlásilo se k židovské národnosti v českém území v Plzni 23%, v Náchodě 20%, v Čáslavi 21%, v Budějovicích 15%, v Klatovech 12%, v Pardubicích 11%; v německém území: v Litoměřicích 35%, ve Warnsdorfu 29%, v Mostě 25%, v Chomutově 21%, v Ústí n. L. 17%, v Děčíně s Podmokły 16%, v Mar. Lázních a Trutnově 13%, v Č. Lípě, Jablonci a Teplicích 12%, v Liberci 10%; tedy v německých městech, hlavně ve smíšeném kraji, o něco více nežli v českých.

Tím, že se israelité v Čechách poměrně jen v menším počtu přiznávali k národnosti židovské, není ještě řečeno, že by se byli mezi Čechy přihlašovali výhradně za Čechy a . mezi Němci za