Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 178

následují Mor. Ostrava, s 2.36% a město Znojmo s 2.29%. Přes 2% mělo ještě vnitřní město Brno a Olomouc (2.08 resp. 2.51% celé Velké Brno resp. Velká Olomouc má jen 1.34% resp. 1.41%. Více než 1% Židů bylo v městě Kroměříži (1.66%) a v městě Jihlavě (1.91%); z venkovských okresů v okrese břeclavském 1.88, hodonínském 1.51, uh. brodském 1.46, pohořelickém 1.48 a boskovickém 1.16%, tedy vesměs v okresech s bývalými žid. obcemi; 0,5%—1% Židů vykazuje 12 okresů, v nichž — až na hustopečský

— byly též obce židovské; z okresů těch je jediný — mikulovský

— německý.

Žádných Židů (nár.) nemělo v Čechách 54 okresů (23 něm.), na Moravě pouze 7 (5 čes., 2 něm.), ve Slezsku 6 (na Opavsku), jež byly uvedeny již při stati o zastoupení Židů (nár.) mezi israelity. Méně než 0.10% mělo na Moravě 28 okresů (21 čes., 7 němF), ve Slezsku 2 české (opavský a hlučínský) a 6 německých, vesměs na Opavsku. České nalézaly se, až na Plumlovsko, na západě (na Jihlavsku). Zato na Hradištsku nebylo žádných okresů, ve kterých by % Židů nár. bylo kleslo pod 0.1% (0.1% měly okresy bojkovický a ival. kloboucký); na Těšínsku nejméně Židů měly okresy frýdecký venkovský a jablunkovský (0.23%). V okresu bohumínském bylo Židů (nár.) 1.55%, ve městě Frýdku 2.13%, v okresu těšínském 2.05% .24)

Západ moravský přikíloňuje se poměrům v Čechách, východ pak s Těšínském ke Slovensku; župa Olomoucká nebo správněji střední Morava s Hanou tvoří po stránce židovské populace jakýsi předěl mezi oběma těmi polovicemi Moravy, z nichž v západním uplatňuje se assimilace, kdežto východní staví se dosud více ještě na stanovisko samostatné židovské národnoistä, s nevyjasněnou otázkou její národní a vyučovací řeči. Ovšem v obojím je znáti — tu a tam dosti značně — reflex dřívější nadvlády německé a maďarské. Který z obou směrů na konec zvítězí, jest otázkou budoucnosti. Příznivý výsledek ve směru prvém závisí nejen na samotných israelitech a jejich poznání, že nemohou mezi českým' lidem postupovati jinak, nežli v ostatních státech západních, nýbrž i na tom, zdali rozumnou politikou dovedeme získati si israelity tak, jako se to podařilo bezmála v celém českém území v Čechách ještě za dob předválečných, mezi jiným také podporováním snah českožidovských. Na druhé straně měli by se zase Židé starati o to, aby nebyli považováni za pionýry Němectva na východě, t. j. mezi Slovany, za jaké je jejich celé chování i Němci sami dosud považují.


24) Zajímavým úkazem jest, že v Čechách, na Moravě se Slezskem zastoupeno je ženské pohlaví u israelitů-Němců v míře značně vyšší i(112 resp. 111 ž. na 100 m.) nežli u israelitů-Čechů (108 resp. 102 ž. na 100 m.) a zvláště u israelitů-Židů (97 resp. 104 ž. na 100 m.), kdežto na Slovensku a zvláště na Podk. Rusi je tomu právě naopak |(u israelitů-Němců 96 resp. 91 ž. na 100 m., u israelitů-Rusů 107 ž. na 100 m., u israelitů-Slováků a israelitů-Maďarů 103 ž. na 100.; u israelitů-Židů 107 resp. 105 ž. na 100 m.).

Předchozí   Následující