str. 185
svobodu až do samotného osvobození v 2. pol. 19. století. Králi Markovi chystá Em. Dimitrov ještě samostatný svazek. Dětské duši přiblížil jej již v r. 1925 mladý nadaný bulharský prosaik Angel Karali j Sev v knížce „Králi Marko po narodnitě pěsni" v Knihovně malých č. 6 (rovněž ministerské edice) s ilustracemi AI. B:ožinova a Siraka Skltnika.
Sborník Em. Dimitrova jest určen studující mládeži. Má tedy ráz populárně výchovný. Přes to mohl vydavatel připojiti abecední rejstřík otištěných národních písní s označením, o d k u d čerpáno, s případnými poznámkami bibliografickými a se slovníčkem nezvyklých slov.
Po té stránce lépe vyhovuje druhá p r o s a i c k á knižka, podávající v nevzhledné výpravě výbor nejlepších bulharských národních pohádek, jejž pořídil známý bulh. folklorista A. P. S t o i 1 o v. Stoilov shromáždil celkem 42 nár. pohádek, jež vybral hlavně z Min. Sborníku za nar. umotvorenie (cituje všude ročník i stránku), dále z časopisu „Trud", z první bulh. Chresto-matie Vazova-Veličkova 1884 a odjinud. Pohádky jsou podány v libovolném pořadu bez zvláštních oddělení, zahrnujíce báchorky, báje, legendy, lidové žerty, zvířecí motivy, se značným množstvím humoristických příhod o hlupácích aneb o Chitr-Petrovi, aby si patrně knížka získala větší obliby. A. P. Stoilov se pokusil také o odborný výklad pohádka, jejích osudů a studia (v předmluvě na str. 3—8) a připojil ke knížce bibliografii hlavních, t. j. známých mu a přístupných prací pohádkoslovných, z nichž po prvotině At. Ilieva z r. 1872 uvádí nejen bulh. práce a studie D r ä g o m a n o v y, Matová, A r n a u d o v a, ale i některé práce Polívkovy, Tilleovy, studie P y p i n o v y, V e s e-lovského, K o 1 m a č e v s k é h o, Afanasjeva, Sumcova, C i s z e w s k é h o a posléze i tři svazky komentáře B o 11 e-P o 1 í v k o v a, jakož i knihy E. C o s q u i na a J. B é-diera.
Přes to, že ani kniha, Stoilova nemůže se odborně měřiti s edicí „Národních pohádek", jež pro naše studenty pořídili S a t r a n s k ý-P olivka, anebo s nedávnou edicí „Slovenských rozprávek" Polívkových, zaslouží pozornosti a uznání. Neboť se v Bulharsku přes veškeré vychvalování domácí tradiční literatury věnuje šíření' této literatury do nej širších vrstev a zejména mezi mládeží pozornost celkem nepatrná. Bulharské děti a bulharská mládež vlastně teprve nyní dostává do rukou péčí ministerstva osvěty vkusně umělecky vypravené knížky, mezi nimiž by národní písně a pohádky melty míti místo význačné. A knížku Stoilova bychom rádi viděli v umělecké výpravě s obrázky prvních bulh. umělců, s nimiž se dosud setkáváme jen v „Knihovně malých". Jos. Páta.
@-----------------
Dr. Josef Hanika: Hochzeitsbräuche der Kremnitzer
Sprachinsel. Forschungen zur Sudetendeutschen Heimatkunde, hsg. von Erich Gierach, Heft 4. Liberec 1927, 8°, str. 83.
