jených opravdovou, 'aneb jen napodobenou dřevěnou zbraní. Tylo skupiny junáků svádějí mezi sebou na okoi boje. Boje takové bývají buďto skupinové aneb jednotlivé. Začasté bývá jedna skupina oblečena do světlých šatů, a druhá do tmavých, aneb skupina světle oblečená má při sobě prapor s vyšitými symboly slunce, kdežto skupina druhá, tmavě oblečená má při sobě symbol měsíce. Tyto boje, ať již hromadné, nebo' jednotlivé, nepřihlížejíc na různé lokální odstíny, mají ve své podstatě jeden a tentýž charakter, všem jim společný, ať konají se na Balkáně, neb ve Španělích, aneb na Moravě, jak to neobyčejně podrobně, pomocí velkého množství kinematografických snímků předvedl prof. dr. Frant. Pospíšil na mezinárodním sjezdu geografů a etnografů v Praze v r. 1924, a jehož článek čtenářům doporučuji.

Avšak již r. 1904 vyslovil U s e n e r5) domněnku, že podobné předstírané boje (Schein kämpf e) jest nutno zařaditi mezi tak zvané „Heilige Handlunge n", a že dříve byly tyto pouze souboji, symbolisujícími zápas mezi létem a zimo u. Dle jeho mínění boje tohoto druhu jsou geograficky velmi rozšířeny; existují v Německu, Francii, Švýcarech, Španělích, Italii, na Balkáně, na Moravě, a rovněž jsou velmi rozšířeny ve Střední Asii, jakož i v Číně.

V dobách antických byly známy u Řeků v době Apaturia, v Attice ve formě bojů mezi ξάνθος καί μελάνθος t. j. mezi světlým a tmavým, které mají svou obdobu v nynějších velko-postních bojích na Balkáně. V Římě, Pompejích a v Mauretan-ské Cesarei byly známy ve formě pěstních bojů 15. října při obětování Martovi, aneb 26. října. Usener také poukázal na to, že ve středověku tyto „Katervenkämpfe" byly známy v Italii a v Rusku. Ve Velkorusku tyto katervní boje existují ještě po>-dnes, v každém případě však existovaly do začátku XX. stol. ve formě velikopostních pěstních bojů na ledě, které začasté mohou se končití i tragicky.6)

Avšak počátky těchto skupinových bojů sahají daleko zpět, za klasickou dobu řecko-římskou, a my máme důkazy o staré existenci podobného' boje ve starém Egyptě, a to ve vypravování Herod otově o svátku Aretoivě v P a p r e m i s i.7) Tam bitva sváděla se koiłem sochy bohovy, kterou jedna skupina kněží byla povinna dovézti do chrámu, a jiná skupina kněží ozbrojených dřevěnými palicemi nepouštěla do chrámu. Na pomoc soše spěchala skupina prostých obyvatelů obětníků, rovněž dřevěnými palicemi ozbrojených, a pomáhala odehnat! protivníky a dovézti sochu do chrámu. Podle vysvětlení domo-