Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 236

dráždili nepřátele24) a zároveň tím rušiti klid duší příbuzných., které jsou ve stavení přítomny. Pokud se týče samotného tvaru plochého a kulatého- korze, tedy analogii k němu můžeme na-léizti v některých podobných zobrazeních bohyně slunce a plodnosti, vykopaných v temže Kül-tepe v Kappa-docii,25) jakož i Ehelolfovy tabulky. Jenže ony jsou značně starší těchto a odvozují se do doby před příchodem Hettitů do Kappadocie, t. j. do doby eneolitické. Lze míti za to, že vznik naší kalyty patří též do této doby.

(Příště konec.)

Drobné príspěvky národopisné.

František Navrátil

Staré zvyklosti a obyčeje cechovní.

Osvícený absolutismus císařovny Marie Terezie a Josefa II. mocně zasáhl četnými dvorními dekrety a nařízeními do cechovního života. Již za vlády Karla VI. dostalo se cechům zákonité úpravy císařským patentem íze dne 5. ledna 1729 a od té doby čím dále tím více byla dosavadní práva cechů proti vlastním členům omezována a cechy klesaly tak zvolna na spolky významu více méně formálního.

Všechna - tato nařízení sebral a v češtinu uvedl František Tobiáš Zámyš pod titulem: „Dokonalé shromáždění všech od roku 1729 až do nyničké pošlých všeobecností a nařízení pro všechny sjednocení a cechy v systematickém a chronologickém pořádku." Kniha, čítající 637 stran osmerkového formátu vytištěna roku 1799 s povolením „cis. král. dvůrný censury" v náklade u Fabiána Beinhaura „knihotlačitele a knihohandlíře v Jihlavě.

Nová nařízení nejen že upravovala právní poměr cechů, nýbrž dotýkala se i vnitřního života cechovního tím, že zapovídala staré zvyky a obyčeje. Právě těmito svými zákazy jsou dvorní nařízení důležitým pramenem pro národopis.

Tak nařízením ze dne 7. prosince 1745 zapovídají se pekařům nadávky a k svátkům regalie, podobně apatykářům se zapovídá dne 9. listopadu 1754 „dary dávati při Novém roce". Dávání darů bylo však asi velmi vžito, takže se nedalo pouhým nařízením odstranili. Nové guberniami nařízení pro cechy ze dne 7. října 1778 znovu zapovídá pekařské dary a blíže je vysvětluje, že totiž jest obyčej „třikrát ročně t. zv. housky a


24) Huculové v horách se nikdy v noci nekřižují, aby nedráždili „j o h o" (jeho).
25) D. G. C o nit ein au. Icloles en ipienre proveinaini de ľ Asie Mineure. Syria, sv. VIII., 1927, p. 193—200, fig. 1—14. PI. XLIV—XLVIII.

Předchozí   Následující