str. 243
Lidověclou zabývají se místní učitelé menšinových škol na Pošumaví a rozhodli se zříditi při museu zvláštní oddělení, jež má znázornit život pošumav-ského lidu. Sbírky musea byly znovu instalovány a očekává se, že se jim dostane nových místností. Obsahují 3425 čísel.
K výroční zprávě musea připojena je bibliografie článku o Sušičku za r. 1927. D. S.
@---------------------
Musejní spolek ve Vyškově zahájil za redakce Vojtěcha Procházky novou sbírku monografií, Knihovnu musejního spolku a jako první svazek vydal práci K. Černohorského: Jak se vyráběly vyškovské fayence. Vyškov 1928, 8°, str. 62.
Autor, po několik let již studující naši lidovou keramiku, zejména vyškovskou, sebral tu přehledně data o výrobě zboží, o hlíně, barvách, polevu, pálení, pecích i o nářadí, jednak podle archivních pramenů, jednak podle vzpomínek posledního hrnčíře Karla Skalického a potomků jiných toufarů. Srovnávaje je pak zároveň s dochovaným materiálem a s daty o výrobě v sousedních zemích osvětluje postup techniky ve třech známých obdobích vyškovské výroby. Mnohé údaje o barvách, pálení a nářadí jsou tu po prvé předloženy veřejnosti, podařilo se určiti i některá nová datování a nadhozeny jsou i některé problémy, na př. odkud pochází typ vyškovské pece, pokročilejší než italský; autor uvádí jej v souvislost s výrobou v Holiči. Zařadiv pak i obrázky nářadí a půdorysy pecí podal zdařilý příspěvek k málo probadaným otázkám. D. S.
@--------------------
Prví kongres činovnika državnih muzeja i konservatorskih ureda u kraljevini Srba, Hrvata i Slovenaca.
Iniciativou ředitele národopisného musea v Bělehradě dra B. M. Drobnjakoviče, sešel se v Bělehradě ve dnech 11.—13. ledna 1928 prvý kongres musejních pracovníků a konservátorů, aby pojednal o organisaci-práce, o ochraně památek i o stavovských otázkách. Četně obeslán odborníky (70% všech vědeckých musejních sil) řešil nejprve aktuální projekt zákona o museích a ochraně památek, jehož návrh vypracovala již v r. 1922 komise v ministerstvu osvěty a který byl přijat i na I. kongresu jihoslo-vanských archeologů. Podle navrhovaného zákona má býti zřízeno p ř i ministerstvu osvěty zvláštní oddělení pro zájmy museí; má pracovat podle šesti zon, ve^které bude stát rozdělen, a za pomoci poradního sboru odborníků, musejní rady, jejímiž členy budou jednak ředitelé státních museí a konservátorských úřadů a po jednom kustodu z každé zony, jednak po jednom členu, vyslaném Srbskou i Chorvatskou Akademií a lublaňským Humanistickým spolkem. Dalším bodem jednání byla kvalifikace a postavení musejních úředníků-kustodů, od nichž se vyžaduje doktorát, tříletá pralese a osvědčená vědecká činnost, ředitelé pak mají býti postaveni naroveň universitním profesorům.
Druhá část návrhu týkala se ochrany památek historických, uměleckých i přírodních, o jejíž uzákonění se již dávno usiluje. Celý návrh zákona byl přijat a jeho uskutečnění přinese jistě zdárné ovoce jak pro vývoj jihoslovanského musejnictví, tak i pro zachování historických dokumentů.
Kongres vyslovil se i pro užší spolupráci jednotlivých ústavů a založil spolek musejních pracovníků, jehož výbor snaží se organiso'-yati co nejužší soudružnost všech institucí. Ve výboru zasedají V. R. Petko-vič, řeci. Nár. musea v Bělehradě, jako předseda, Bořivoje Drobnjakovič, řed. národop. musea v Bělehradě, jako jednatel, dále M. Kus-Nikolajev ze Záhřebu, France Stele z Lublaně, V. Radovanovič ze Skoplje, M. Abra-mič ze Splitu a V. Skarič ze Sarajeva.
@---------------
Nekrology o A. Žaludovi, Iv. Šišmamovovi a A. P. Stoilovu přinese sešit 4.
@---------------------
