str. 254
Panství novoměstské na Moravě bylo asi posledním zbytkem bývalého pomezního hvozdu1) mezi Čechami a Moravou, bylo tudíž poměrně dosti pozdě kolonisováno. Domnívám se, že je třeba především všímati si takových pozdě osídlených krajů, protože postup kolonisace dá se tu často v archivních pramenech dosti podrobně sledovati a i když připustíme, že snad kolonisace všude takto nepostupovala, přec jen alespoň pro horské kraje nabudeme dosti zkušeností, které nám poslouží tam, kde písemných zpráv není.
Abych umožnil snadné srovnávání, sestavím ke konci celková data vývoje v přehlednou tabulku. Z ní bude patrno, že panství toto zabírá dosti značný komplex půdy, totiž 16.324 ha.
Poslední2) větší kolonisace na panství novoměstském stala se v první polovici XVIII. stol. a umožňují nám ji podrobněji sledovati zvláště situační plány zeměměřiče Jana A. Křoupala z roku 1741, vyměřovací spis3) Tomáše Jana Žáka, obročního a Jana Karla Homoláče, šichtmistra, z posledního prosince roku 1735 a berní fa-se ze 6. září 1749.
Bylo tehdy proměněno 1,353.266 čtver. sáhů lesa v půdu ornou a povstaly tu 4 nové osady: Koníkov, Samotin, Platiny a Krátká (Teplá), 4 nové části starších osad: Dolní Lišné, Chobot u Kuklíka, Mílový u Křižánek a Paseky u Studnic, a 4 starší osady se zvětšily: Německé, Odranec, Vříšť a Tři Studně.
Jako důvod této kolonisace, kterou nám znázorňuje připojená přehledná tabulka, uvádí se, že vrchnost má nadbytek lesu, železné rudy v zemi však ubývá a tudíž že nemíní zatím mýtiny znovu lesem vysazovati. Zdá se však, že pravým důvodem byl
i citáty a. doklady v poznámkách podrobnější, než by vlastní práce snad vyžadovala, protože z nich může těžiti historik i vlastivědný pracovník. Původní plány jsou kolorovány, 'vyznačujíce barvou: lesy (hnědozelená), louky (trávozelená), vody (modrá) a pole (okrová nebo růžová), při nichž činí důležitý rozdíl meizi staršími (lánskými) pozemky (světlejší) a mladšími (kopaninami), jež ■ vyznačuje barvou sytější, takže i letmým pohledem na mapku poznáme, jak kultivace půdy u obce postupovala. Komu by reprodukce nestačila, najde v musejním archivu fotografický snímek.
1) Ještě urhář panství novoměstského z r. 1587 zmiňuje se vedle „dva lesové velicí, kteréž dlouský a krídelský hajný spravují" o komplexu lesa: „les jeden velkei.... kterejž jest zdýlí okolo tří mil a zšíří míli a někde více.'" Mor. urbáře I. str. 68.
2) Větší kolonisace josefínské, spočívající v roaparcélovámí panských dvorů, z nichž by byla povstala nová osada, na panství novomestskom nebylo. Ostatně tato kolonisace nemá již takového významu, protože pouze rozděluje půdu, dávno před tím kol.onisovanou.
3) Ackher-Ahmessungs-Instrumentum deren hey der Herrschaft Neu-stacltl ob dem herrschaftlichen Grund und Boden neu gestielten Challuppne-ren, was und wie viell ein und der andere Unterthann von herrsehaft. Acfchera undt Wiesen genüsset und von sotliannen an dem Grund-Züns nebst der schuldigen Roboth jährlichen zu entrichten verbunden sein wirdt incipiendo ab Ao. 1736. Vyměření stalo se u přítomnosti (panských myslivců a rychtářů a je potvrzeno 1. ledna 1736 tehdejší předstarvenou brněnského Ústavu šlechtičen Marií Josefou lir. HohemzQlle.rnov.ou. Všechny lyto doklady uložím v archivu Horáckého musea v Nov. Městě na Moravě.
