str. 263
bylo jednání docela jednostranné a že spočívalo na libovůli vrchnosti a zvláště na svědomitosti, vlastně spíše přízni nebo nepřízni vrchnostenských úředníků.
Obr. 5.
Protože stát skládal svoje zájmy, na vrchnost,25) neměl prostě potřeby, aby do organisace obcí nějak přímo zasahoval, a tak asi vznik nebo zánik osady spočíval úplně na vůli
robota týdně po 6 dnech v letním a po 3 v zimním období jednou osobou. V r. 1768 stěžují si vrchnosti, že jsou robotou „.přetaženi", protože „v tejdnu po 2 dny páirem volma anebo celej tejden 1 osoba tpješí musí robotovati". A vrchnost „jim milostivje polechčení v tej vysoce vysazenej robotě udělila" tím způsobem, že za zimní /půlrok mají každý platiti místo roboty po 7 zl. 30 kr., od 1. května do 30. září však pěší robotu po 6 dnech týdně kdekoliv bude potřeba „v nátuře vybejvati". (Listinář Selského archivu III. str. 176.)
25) Na př. státní dávky (kontribuce) předepsaly se vrchnosti, ta je poměrně rozdělila (roizrepartovala) na obce a rychtář poměrné částky od jednotlivých osadníků vybíral. Proto bylo třeba i při tomto osídlení vy-rovnati některé záwady. Tak u Vříště, která podle lánské visitace měla platiti z 2 domkářů-beiazemců roční kontribuci z 1 komína, byl se souhlasem zemř. účetního Popp a a vrchnostenským schválením do odvoláni Frant. Schejbal ponechán obci a měl podle repartice z 1. listopadu 1736 měsíčně odváděti kontrib. 1 zl. 3 den.; kdyby však vrchnost uznala to za výhodnější, bude sama platiti daň iz 1 komína a Schejbal nebo jeho potomci budou odváděti vrchnosti vypočtený úrok z polí. Urok 3 zl. 58 kr. Václavu Tlustošovi vypočtený bude společně odváděti všech 6 vříšťs.kýoh chałupniku vyjma Schejbala a dohodli se tak, že Tlustoš bude ostatním přispívati na
|
