str. 272
barva), kterých si jen majitelé č. 2, 3, 4, 5 a 6, jak jsme viděli při kolonisaci XVIII, stol., přidělali celých 58 měřic. Ovšem i majitelé čís. 1, 7, 8 a 9, jakož i sama obec, mají dosti značné kopaniny a nemají tudíž ve skutečnosti pozemky v jednom kousku.
Pojmenování nové osadě zůstalo zase podle polohy prvních chalup na pasece „U třech studní", a také nejstarší obecní pečeť z r. 1749 má ve znaku tři okovy.21)
Poněkud jinak jeví se vývoj druhých dvou osad. Vříšť jako samostatnou osadu nacházíme po prvé v lánské visitaci, kde má hned 7 osadníků: 5 se 48 měřicemi orné půdy a 2 bezzemce.22) Fase z r. 1749, pokoušejíc se o vyloučení jí z katastru, tvrdí, že povstala po roce 1656 na panské půdě.23) Podle zkušeností u dosavadních osad byl by takový vývoj ve 20 letech jistě neobyčejný a sváděl by k domněnce o jiném způsobu osídlení. Sledujeme-li však věc dále za domnělý rok vzniku, shledáme, že vývoj této obce byl stejně postupný, jenže v roce, kdy byla za vlastní obec prohlášena, měla již více než 1201etý vývoj za sebou.
Územím dvou starších obcí: Vejmyslice a Německé, protékala říčka Vříšť, na níž stála v pol. XVI. stol. sklená huť24) a při ní, jako jinde, postupně povstávaly chaloupky s kopaninami. A ty se považovaly původně za součást zmíněných dvou osad.25) Že Vříšť jako samostatná osada byla zorganisována již
21) Opis: POCTIWA . OBEC . Tfil. STVDENSKA o 17 49.
22) Č. 1. Jiří Taube,r s 10 měřicemi, č. 2. Frieschhanns s 12 měř., č. 3. Matěj Havlíček s 6 měř., č. 4. Klein (asi malý) Wittek s 8 měř., č. 5. Jiří Kosárek s 12 měř.; pak č. 6. Jam Schneider (asi krejčí) a č. 7. Martin Schejbal, chalupníci bez pozemků.
23) „Dieses Dorf ist gantz ohnfehlbar auf den herrschaftl. Grund und Boden ab A: Decretorio (t. j. 1656) gestiftet worden, weilen umb und umb solches Theils dato mit Waldungen und theils mit herrschaftl. acker-und wiesbaren Gründen umbgeithan, von Zeiten aber eine herrschaftliche Glashütten lange Jahr da gewesen, und weilen auf der gantzen Herrschaft kein Bauer einigen Wald eygenthumlich besitzet, so haben ja die herrschaftl. Waldungen darinen gebrennet werden müssen; bei dem. Dorf Frischau und Křižánky seynd dergleichen Heuser an der Ort,, wo die Schmeltz-, Hamer- und Glashütten würklich gestanden, auferbauet worden, welche samt allen andern umb die Werker befündlichen Wohnungen, wo-rinnen die herrschaftl. Arbeiter das Quartier gehabt, untter das Lahns-Catastrum auch bezohen worden, woraus erhellet, dass der damahlige Possessor Herr Gratzer 'von Schönberg solches plos nur die Herrschaft hoch in die Lahn zu bringen, zugelassen. Weilen aber keine so alte Leite mehr vorhanden, welche solches gedenketen, und mann es nicht änderst, als mit denen alten Ruderibus, von denen Glas- und Hammerwerkern erweysen kan, so ist eine kleine Hofnung, sothanes zu recuperiren; doch wird die Endtscheidung einer hochauthorisirten Rectifications-Commis sion Gnad und gerechtsamster Wilkhür anheimbgestellet."
24) První dosud ujištěná zpráva o ní je z r. 1559 (viz NVČ XXI. str. 71 a d).
25) Zdá se, že rozlišování bylo někdy dosti nesnadné, ježto nově zabraná půda patřila asi do území obou obci. (Ѵіи na př. Mor. urbáře I. str. 28. a 30.) Tak na př. v gruntovní knize rychty Německé (s. arch. č. 158) na listu 356. při obci Vejmyslice je zápis: „1652 koupil Jeryk Tauber cha-
|
|
