lánj Theropi. Anno 1720. Pán bez Gmena". Tento rukopis, v Hamr ech u Hlinská chowany, byl opsán roku 1829 ze spisu, jejž P. Edvard, profesor v Englštatě v Bavořích, roku 1720 vydal. Opis onen obsahuje VI + 233 + ПІ. strany.1)

Předmluva připomíná, že „dvojíctihodný a vysoce učený pan páter Edvardus z tovaryšstva Ježíšového [!], ten samotný napomenutí a naučení dává o zaklínaní všech v povětří, na zemi a ve vodách a na všech místech se vynacházejících duchů, aby oni v okamžení na žádost člověka se dostavili a, co žádá, beze vší škody a ublížení jak jemu, tak jeho bližnímu vyplnili musili." A na stranách 2. a dalších rukopisu se píše: „Já Páter Edvardus z tovaryšstva Ježíšového, ten čas na vysokých školách Matos [!] v Bavořích pořádných věcí učitel, napomínám jednoho každého, jakéhokoliv stavu a důstojenství, do jehožto ruky tato knížka přijde, ji k své potřebě užívat chce, a to skrze věčnost, v nížto nejsvětější Trojice Božská pochází, a skrze toho, který[ho] já skutečný kněz a všechny jiné [!] kněží při oběti mše 'svaté až do skonání světa jakožto pravé tělo a krev Krysta Pána a pro spasení všech duší pod zjjůsobem chleba proměňovat budem, a již od počátku Nového zákona sme proměňovali, skrze moc církve katolické, totiž nyní panujícího nej-vyššího kněze římského papeže Leo 12. povoleno bylo, i také skrze všechny v něm do tohoto církevního úřadu přicházející náměstky, aby se žádnej neopovažoval, bez velkej a těžkej pří-čině[!] a prílišnej chudobě,[!] tuto knížku ke svej potřebě užívat, leč by právě a skutečně s velkou chudobou obklíčený byl... Tato knížka jest jedině proto složena, aby člověk u veliké chudobě postavený Boží pomoc pro sebe a své tovaryše obďržeti mohl. Já z vrchu jmenovaný Páter Edvardus z vysoký školy MateMatis [!] Profesor z Engelsstátu vyznávám se před Bohem všemohoucím a před neposkvrněnou Pannou Marií a nebem, že nechci myšlením, slovy aneb skutky Boha a bližního uraziti, anebo pro spasení mej vlastní duše něco učiniti;[!] mnohem méně co by proti mej církvi a vrchní hlavě římskému papeži a matce mej katolíckej církvi bylo a jí škodit mělo .... Néjidobrotivější Bůh... jest můj spomocník při tomto .skutku, který jsem já předně s povolením máho> Pátera rektora i celej koleje, potom našeho generálního profincyala [!] z tovaryšstva Ježíšového schválně sepsána [!] jest. A také jest tato má práce od svätej apoštolskej stolice a obecnej církve římské prubýrovaná a potvrzená vyšla, abychom sobě v těchto nastávajících těžkých létech sobě pomocti mohli, jako kdyby některý klášter skrze nešťastný pád ohně v nic přišel, aby sobě na tento způsob zase