„Za nowa hrziessýtko powiessý etc." Blahoslav (v. doklady v mých Příslovích s. v. řešietko, č. 2) má znění správnější „z a nova řešit k o na hřebíčku pověsí", což se shoduje nejenom s dialektickými doklady našimi (sic, mor. atd.) a jinými slovanskými (polsky, bulharsky, srbsky, rusky), nýbrž i s latinskou předlohou „novum cribrum novo paxillo pendet". Později bývá rozšířeno: „za nova řešátko pověsí, starý pod lavici hodí" tak cituje již 1582 Srnec a tak také je nalezneme doplněno u Němců, Poláků atd. Je dokonce možno, že snad tuto variantu znal i Konrád a že k ní právě ukazuje jeho> závěrečné „etc.".

Kromě těchto dvou nových nalezneme také opravy k starším; z nich uvádím jenom jednu. Pod „paupertas" čtlo se dosud v jednom klementinském rukopise „děkuj pánu" — a v druhém krakovském polonisující „podziękuj panom". Bylo těžko rekon-struovati znění původní; nyní v nej starším kapitulním (fol. 97T v 2. svazku) čteme text původní: „poděkuj pannom zkáz ně!" (Předtím uvádí Konrád latinské verše:

Tak se množí s poznáváním nových rukopisů tyto jadrné věty prostonárodní moudrosti — tak vzácné ostatně v naší staročeské literatuře, jež ve svých překladech nacházela k nim tak málo příležitosti. Ale u Konráda nalezneme ovšem také latinské vzory některých domněle původních přísloví a skladeb prostonárodních; to však zevrubněji bude moci ukázati teprve zevrubnější studium neznámého dnes skoro Tripartitu.