sbírka nevelká je ze Slavonie. Z Banátu jest jediná s 1 číslem. Z povídek vytištěných jest ovšem většina z vlastního Srbska, jednak centrálního, jednak z krajů jihovýchodních, celkem 85 čísel. Velmi bohatou žeň daly sbírky z krajů chrvatských, úhrnem 74 čísla, a poměrně silnou z Bosny a z Hercegoviny, úhrnem 31 čísel. Po jednom jest z Banátu a ze Slavonie. Bylo by zajímavo ještě vyšetřiti, kterak jsou jednotlivé kraje zastoupeny v různých druzích povídkových, pokud jest tu rozšířena báchorka-pohádka, povídka novelistioká bez nadpřirozených živlů, anekdota, žertovná povídka, pokud se zachovala zvířecí povídka, bájka, A jak se liší povídky z různých krajů svou vnitřní formou, svým výrazem, slohem. Budiž jen poznamenáno., že mezi výrazem) a slohem! povídek vypravovaných od srbského obyvatelstva krajů jižně od Karlovce, nad Kulpou, z Bělovarského kraje a povídkami, zapsanými od chrvatského obyvatelstva sousedních krajů a osad není hrubě rozdílu. Rozváděli to bylo by ovšem úkolem zvláštní stati-.

Velice bohaté jsou poznámky vydavatelovy. Podrobně popisuje rukopisné sbírky (str. 453—494). V nich vyčítá pečlivě jmenovitě jména všech vypravovatelů, od kterých sběratelé čerpali. Jsou to zajisté převážnou měrou příslušníci selského stavu. Ale mezi nimi vyškytají se tu onde příslušníci jiných stavů, též studující středních škol, jichž povídky nemohou celkem míli stejnou cenu. Ale bližších zpráv o těchto vypravěčích není. Velmi málo je mezi nimi žen. Velmi skoupé jsou zprávy o době a místě, kde a kdy se obyčejně vypravují pohádky. Mnozí zapisovatelé opomíjeli zaznamenávali jména i svých vypravěčů. Bližší zprávy podával jen známý sběratel Luka Grgjic-Bělokosič (str. 467), ale on celkem nezapisoval přesně, než později z paměti, ovšem si dával své zápisy potom od vypravěčů opravovali. Velice zavděčil si vydavatel badatele tím, že podává též stručné výtahy povídek, jež nepřijal do textu místy s odkazy bibliografickými. Velice cenné jsou kritické i bibliografické poznámky k vytištěným povídkám (str. 495 až 552). V nich odkazuje jmenovitě na srbsko-chorvatské paralely i na základní díla pohádko slovná. Začasté věnuje pozornost pověrám a různým přežitkům, o nichž se děje zmínka v povídkách. Vydavatel, zástupce klasické filologie na universitě bělehradské, zavděčil si čtenáře četnými odkazy na klasický starověk. Následují rejstříky, „reálie" velmi podrobně propracované (555—619), čímž má se prozatím nahraditi seznam látek i motivů. Vydavatel chce jej vypracovati později, a sice v něm obsáhnouti všechny pohádky srbské. To- jest slib velmi záväzný; a těšíme se, že jej nám prof. Čajkauovié, pokud možná brzy předloží.

Následuje ještě seznam vzácnějších slov (620—634), tím cennější, čím méně dosud vyhovují dosavadní slovníky. Konečně seznam použitých přísloví a stálých rčení (635), zkratky nejčastěji užívané, a jména sběratelů (637).