u bunaru." — vytrhni tři hrsti vlasů z mé hřívy, to jsou vlasy dívčiny. Takový zápas koně zašitého sedmerými kožemi líčí se v Pamjatnik slov. Osetin III, 8, stejně Zbor. juž. slov. XVI, 132, Rona Sklarek 114 (též 99 koží) seslabena v cikánské versi, Aichele 239. — Dívka zvolí si toho za muže, kdo vyskočil živ z Kotle s vařícími mlékem. Obyčejně ochlazuje mléko kůň svým dechem, jako na příklad v cikánské versi, Aichele 239, jinde jak v turecké versi, Giese 148, bylo mléko jedovaté, padi-šah, který první vstoupil do této koupele, zahynul, reka pak kůň vytáhl za límec a dal do mléka prostředek, který je zbavil jedu. V srbské versi jest místo mléka „mast" sádlo, a dívka dala reku kus ledu z ledového moře. Jest tato koupel součástkou této látky, viz Bolte-P. III. 23 a. d. Podobná scéna bývá i v jiných látkách, na př. Bos. prijatelj I, 117; rek, namazav se koňovou pěnou, skočil do ohně. Ve versi z okolí Osi-jeka (Zb. juž. slav. XVI, 132) i v maďarské (Róna-Sklarek 117) hodil kůň do mléka led.

Str. 73 č. 21 z Hercegoviny. Verse Grimmovy pohádky č. 113, vyznačuje se některými zvláštními rysy. Milenka, obrova dcera, uslyševši, že otec dlíce milence zabiti a snísti, dá se s ním na útěk, a hodila do ohně dvě vši, poručivší jim, aby za ni odpovídaly než shoří. Jest to velice zvláštní obměna známého motivu: slina odpovídá místo uprchlé dívky, srv. Bolte-P. II, 527. Zakončení povídky jest též změněno: obrova žena poznala dceru přeměněnou v kachnu, a pohrozila jí, že má její proutek, zlomí jej a ona zůstane na věky kachnou, nechce-li se s ní vrátiti domů. Obrova žena udeřila pak proti svému slíbu na reka, ale ten přehodil vlas, který dostal od dívky, ihned se zjevil Arap a odnesl reka na jeho rozkaz do Stambola, Sotva se řeklo tři, byl rek v Stambolu. Steskem se roznemohl. Dívka utekla z rodné jeskyně též do Stambolu, dostala se na carský dvůr, ale princ tak onemocněl, že nepoznával milenky. Tu dívka zvedla svůj proutek, udělala se řeka, princ se přeměnil v loď a ona v kachnu. Potom nabyla opět své podoby, a tu princ ji poznal. Tu jest patrně pozměněn obvyklý motiv látky, ve které milenec zapomněl, proklet matkou milenčinou, na nevěstu, motiv, který bývá též ve versích této látky, srv. Bolte B. II, 517, motivy H1, H2, i v jiných látkách, Bolte-P. I, 442, III. 406.

77, č. 22 z hercegovského Zagorja. Verse látky o nevěrné, zrádné matce, srv. Kubín-Polívka, Podkrkonoší záp. 731 č. 229. Tato verse souvisí úže s epickými tradicemi, v. 1. c. 749, ale jest nemálo porušena. Rek nehraje si s matkou, než s obrem, kterého matka vydává za svého sluhu, a tento místo matky sváže na konec reka a oslepí ho. Rek poslán jen jednou pro. lék, pro tři jablka z jezera, odkud se naň vyřítí lev se třemi lvíčaty. Slepce vytáhnou z jámy též formani. Nabude pak zraku, když viděli, kterak dva ptáci sobě v boji oči vytrhli, a třetí pták přinesl travku, jíž Oči vyléčeny. Podobně jak v kavkazské po-