luba, a tu následují obvyklé metamorfosy. Srv. Cosquin Études folkloriques 501.

95 č. 26 z Chrvatska, okres Vojnié, jižně od Karlovce. Ne-bojse. Srv. Kubín-Polívka, Podkrkonoší záp. 567, č. 9. Zvoní v zvonici s nebožtíkem, spí pod šibenicí — sňal oběšence, položil si kosti pod hlavu, a tím ho vysvobodil. Z vděčnosti dal mu košili, která bije (!) na jeho rozkaz, a krejcar, pomáhající mu při hře, patrně místo peníze se vracejícího, inclusus. Tak vypudil ze zakletého místa čerty.

98 c. 22 ze Srbska, okres Krušev. Psohlavci chytili děti, děti strčily matku psohlavců do kotle, jak jinde obyčejně do peci, Bolte-P. I. 115, č. 15. Na útěku zaběhly do jiné chaty, kde též byl psohlavec. Žena je položila spät spolu se svými dětmi. Obvyklý motiv tu zapomenut. Psohlavci čichali je, tu jinak, prý vepřové, ovčí maso. Žena pomohla jim utéci. Není tu běžných motivů.

99 6. 28 ze Srbska, okr. Hevač. Žena upekla muži svůj prs, a to mu zachutnalo tak, že poručil, aby se děti upekly. Tento motiv ise dosti často vyškytá, na př. Makedonski Pregled I. 106, Zbiór wiadom. VII. 18, č. 73. Děti se zachránily útěkem. Přišly na pole, kde pracovali psohlavci, a pomáhaly jim. Babu strčily do kotle stejně jako v č. 27. Psohlavci oklamáni, řeku přeplavou, když pytel kamení si dají pod rameno. Na další cestě přišly k pramenům, kde .se chtěli napiti, ale nemohly, neboť v jednom se koupaly hvězdy, v jiném měsíc, v jiném slunce, ve čtvrtém bůh. Bůh potom je přeměnil v anděly. To jest zajisté bájeslovný rys.

101 č. 29 z Chrvatska, okr. Vojnié, ze srbského kraje. Kovář najal za tovaryše čerta. Aby se ho zbavil, ukládá mu, aby naplnil 12 hlubokých jam penězi, potom, aby nanesl písku a z něho udělal provaz. Srv. Bolte-P. II. 367, pozn. 2, Zachariá: Kleine Schriften 55, Ončukov 488, č. 228, v jedné srbské pohádce vezme si princezka jen toho, kdo ušije pro ni šaty z písku, Kičine priče 158. V českém podání musí staré panny před peklem vázati písek do otýpek a plésti z něho provazy, Adámek, Lid na Hlinecku, 120. Konečně poručil kovář čertu, aby vlezl do měchu a jej vyčistil, a tak ho chytil, i přinutil ho, aby mu zápis vrátil. Připojen ještě motiv: kovář ne vpuštěn do nebe ani do pekla, a sv. Petr na boží rozkaz ho vyhodil na měsíc. O postavě, jevící se na měsíci, jsou přerozmanité legendy. Své doby byly snášeny v Časopise Der Urquell, a nyní by se daly značně rozmnožiti. Snesl je též St. Prato v časopise Preludie, Ancona 1881, který před tím napsal rozpravu Caino le spina secondo Dante, Ancona, Sarzani 1881. O Kainovi na měsíci jsou ještě jiná podání: Globus, sv. 92, str. 287, Efimenko Mater. Archangelsk, I. 171, 185, Etnograf. Obzor 51, 94. Bulašev, Ukrain, národ 300, Etnograf.1 Zbirnyk II. článek 2, str. 6, č. 5, Kolberg, Chełmskie, Tl. 254, Beś s araba Mater. Sedlec, g. 147.