odnesl, dostali prsten z moře. Krasavice zvláštním způsobem se zbavila cara: vzala červený a černý proutek; jedním* namířila na cara, druhým na jeho rádce, a přeměnila je v zajíce a psa.

148 č. 40 z Chrvatska, okr. Vojnié. Chudý mladík chytil na mořském břehu labutí dívku, na radu starcovu, dal jí košili a svůj plášť. Nezmizela, když dostala svou košilku zpět; v. Bolte-P. III. 407, č. 193. Jest tu jiný motiv: vymínila si, aby jí nikdy neříkal „vila je vila". A když to jednou rozhněvav se pověděl, zmizela se slovy: nenajdeš mne „do- zlat-nog rasudenca". Srv. Rank, Lohengrinsage 61, 62. Tegethoff Studien M. Amor und Psyche 77, 91. Macculoch Childhood of Fiction 258,, 327. — Rek marně se vyptával na „zlati rasude-nac" u krále od Bure a u krále větrů; teprve u krále oblaků doslechl o něm od nejmenšího oblaku, a ten ho* též na místo donesl. Následuje motiv C2, Bolte-P. III. 407, č. 193, a dále ještě má poznati milenku mezi 9 stejně oděnými dívkami. Pozná ji podle velkého vlasu na levé tváři, nedá mu znamení včela, Bolte-P. H. 28—29. Konečně útěk, C3 s proměnami, co bývá i v jiné látce, Bolte-P. И. 517, č. 113 a j. Proměny jsou jiné: v trn a ostružinu, v proso a berana, holuba a holubici.

154 5. 41 ze Srbska, okr. Užic. Na který dům padne koruna, odtud dostane princ nevěstu. Obyčejně vystřelena střela. Nevěstou žabí princezka, Bolte-P. II, 30 č. 63. Neven VII (1858) str. 41 vypravování jest jiné než v citované látce. Rek jňedčasně spálí kůži žabí, ale krasavice zůstane. Srv. Bolte-P. II, 35, 235, 270. Rek opatří pak hrnec, z něhož se celé vojsko nasytí, sukno, kterým se celé vojsko pokryje, a konečně člověka. Píď — byl to otec krasavičin vyroste strašně veliký, všechno kolem sebe posekal, celý dvůr. Podobně Aichele Zi-geun. M. 101 č. 25, v povídce Tisíc a jedna noc: „Princ Ahmed a víla Peri Banu", Hennig XXI, 153, má přinésti stan pro celý dvůr a vojsko, vodu ze lvího pramene a muže tři stopy vysokého s bradou dvacet loket dlouhou, který nese na ramenou ocelový kyj, těžký 160 liber, to byl bratr krasavičin.

157 č, 42 z Chrvatska, okr. Vojnié. Sv. Ilija hledal službu, a našel ji u čerta. Poručil mu přivézti dříví na dvou hříbatech, i dal mu střevíce, hříbata byly duše, které se dostaly do rukou čertových. Dosti jest rozšířeno', že hříšníci, zvláště páni v pekle slouží za koně. Tordinac 54, Etnograf, obozr. XV, krit. 45, Zbiór, wiadom: XVIII. 252, č. 6, Mater antropol. XIII. 177, Verchratskyj, Znadoby (Zap. Ševč. sv. 44), str. 170. Romanov IV. 18, č. 14, Kíillinikov, Skazki orlov. g. 87, Séhillot Folklore de France III. 144. — Střevíce, které dostal od čerta, nemůže roztrhnou ti, že jsou z mužských prsou, podrobnost, tuším;, nedoložená. Odměnou má si vyžádali pokličku z devátého* kotle. Pozoruhodné zde užití číslovky 9. Z kotle vysypalo se nesčetné množství holubic, častěji ovce. Srv. Kubín: Povídky Kladské I. 142, Bolte-P. II. 42)3, č. 100.