vychází přímo. Dívka posílá carovi vaječník po olei, a praví mu, aby se otázal, je-li měsíc plný. Z odpovědi poznala, že otec okusil na cestě z toho jídla, stejně jak v jedné italské versi, srv. Bolte-P. II. 361, pod. Sbor. min, XXXVI. 135, č. 14. Car chce, aby mu dívka poslala „nečorbe u nesudu po nečo-vjeku", vydlabala tykev, nasypala něco rýže a přilila vody, srv. Bolte-P. II. 362 pozn. Charakteristické pro názory lidu, že nečlověk je Srb, který přijal tureckou víru.

292, č. 79 ze Srbska, Resavy. Náleží do okruhu povídky, Grimm, III. 214, č. 152. Rekovi radí sv. Pětka. Odpověď, že déšť na sv. Jiří, Petra a Iliju může zakoupiti palác carský, připomíná černohorskou versi, Rovinskij, IT 2>, 608, č. 13, že král stojí tolik jak 3 deště letní; Andersen, Kaiser und Abt. 196.

293, č. 80 ze Srbska, okres Kruš e v. Náleží do kruhu povídky, č. 78.

293, č. 81 ze Srbska, Resavy. Sázka o věrnost ženinu. V. Köhler, Klein. Schriften T 211, IT 456, 463, Lee, The Decameron 42 (H. dne č. 9). Žena byla na Dunaj vysazena jako- na př. v cikánské versi, Aichele 220, č. 49. Do- této verse byly vpletený motivy z látky: Pravda a křivda, Grimm č. 107. Dunaj vyhodil bednu, rybáři našli v ní ženu, žena se převlékla za žebráka, přenocovala na vysokém stromě, pod ním sešli se čerti — scéna bývá obyčejně opačná — a od nich slyšela: T jak by mlýn, který se staví již devět let, mohl dodělali, 2. princezka stůně již devět let, a mohla by se vyléčiti rosou, která právě v předvečer sv. Jiří spadne. Otec žebráka učinil svým zetěm a obdaroval ho polovicí království. Žebrák žil s princezkou půl roku, a nikdo nevěděl, že je to žena. Nedošlo tedy ke konfliktu, který se vypravuje v látce o metamioiTosi pohlaví. „Malý car" vydal se do místa, kde žil její muž jako- sluha svého lstivého soupeře, a děj jest obvyklým způsobem zakončen. Domnělý zeť přivedl k carovi místo sebe svého muže.

295, č. 82 z hercegovského Zagorja. Tři rady koupeny: 1. nenocuj, kde je starý hospodář a mladá žena, 2. nehraď se kalnou vodou, dokud se jiný nebrodí, 3. cokoliv chceš činiti, předem si rozmysli. Literatura o- třech radách jest velmi rozsáhlá, srv. Wesselski, M. Mittelalter 219, č. 32. Možno by bylo předem poznamenati, že možno- dvě hlavní skupiny rozeznávali, a) otec udílí, umíraje, svému synu rady, b) muž, odcházeje ze služby, -dostává místo mzdy rady aneb si je kupuje od jakéhos starce za svou mzdu, tři peníze, dukáty i j. První rada v. Gonzenbach H. 252, Gesta Roman-orum, kap. 108, v Novákově vydáni, str. 146, Rovinskij Černogorija II. 2, str. 609, č. 149. Javorskij Pamjatniki 176, č. 67. Druhá rada nebroď se kalnou vodou: opakuje se velmi často ovšem v různých obměnách, též prostě: nebroď se první řekou a j. Gonzenbach II. 252—3, Deržavin, Bolgar. kolonu 63, Zs. f. Vkunde II C (1892), str. 300. Sbor. nar. umotv-or. XXXVI. 144. Nova Zeta I. (1889),