312, č. 90 ze Srbska, okres Krušev. -Pilný, -ale nešťastný bratr hledá svůj osud, zde boží soud. Boží soud odpovídá, že jeho bratr je zrozen v dobrou hodinu, když hoří velké lampy a j. Radí mu, aby se oženil s jistou dívkou, ale vždy říkal, že není jmění jeho, než ženino Srv. Archiv f. slav. Philol. V. 69, č, 56, Schullerus Ruman. M. 148, č. 67. Etnograf. Zbirnyk,. XXX, 147, č. 73. Nešťastníku ukládají se různé otázky jak v Grimmově povídce č. 29, proč řeka nemá brodu — že ještě nikoho neutopila, co se vyškytá ne zřídka ve versích připomenuté látky.

314, č. 92 ze Srbska, z Resavy, Verse legendy o Placidovi, srv. Bolte-P. II. 264, pozn. Zelenin, Vjatka 119, č. 29, Azadovskij 83, č. 13, M. T ben Gorion, Born Judas T 163, Basset, Mé-langes afric. et orient. 307. Verse je dosti pozměněna, jednoho chlapce odnesl orel a j. Vložen motiv o volbě krále: králem bude, kdo přenocuje na náměstí, častěji kdo první vstoupl městskou branou a j. srv. Národopisný sborník VI, 140, jak v srbské povídce Vojinovióovy sbírky č. 18 a j.

316, 5, 93 z Banátu. Dary udělené chuďasovi od neštěstí přijdou na zmar, jen drobný dárek od štěstí vrátí ztracené dary. Srv. Lee, Decameron 304, Zs. V. f. VK. 33—34, 98, č. 2, Obert Ruman. M. 80, č. 48, Lorimer Persian Tales 331, č. 55, Schmidt-Kahler, Volkserzähl. Palästina 243, č. 60. Mitteil. jüd. Volkskunde N. F. II. 71 č. 6 Zs. f. Vkunde (1890), str. 216, alban. Ethnolog. Mitteil. Ungarn V. 111. Seržputovskij, II. 244, č. 99. Chauvin, Bibliographie Arab. VI. 31, č. 202.

320, 5. 96 z Chrvatska, okres Vojnié. Smlouva služební, kdo se první rozhněvá, tomu se vyřežou tři řemeny ze zad. Srv. Kubín: Povídky Kladské I. 98, č. 51, Povídky opavské a hanácké 44, č. 10. Zs, V. f. VK. XVII. 317, Aichele Zigeuner M. 165. Úvod odpadl, ve kterém se vypravuje, kterak mamě se starší bratři starali plniti rozkazy pánovy, a sami se rozhněvali. V této jest pánem Turek, patrně byla povídka přenesena z Bosny.

322, 5. 97 ze Srbska, okres Užic. Úplná verse téže látky, všechny motivy jsou rozvedeny, též závěrečný: služba trvá, až zakuká kukačka, srv. Kubín, Klad. pov. I. 101. — Pánem jest tu holobrádek-Čosa, jinde ryšavec; s ryšavým nemá se člověk spolčovati, v. Jae. Grimm, Reinhart Fuchs, str. XXX. Germania V. 55, Afanasjev, Rus. nar. sfc. II. 430, o. 249, XX. Čubmgfcij, II. 338, Radlov X. 338, Carnoy, Litter. Picardie 337, Přikryl, Záhorská kronika 210, a tak již v středověké poesii, Melusine III. 546. Též v Chrvatsku: Valjavec 199, č. 27, Bosanska Vila VII. 431. Ale u Rumunů: Gaster Rumun. Leg. Fany Tales 111 (obé, holobradý a ryšavý), a vedle toho jen u ryšavého nesluž. Obert 63, č. 33, 111, č. 76. Jinak na Balkáně i v Orientě bývá holobradý, tak na př. Lorimer, Persian Tales 180.

326, č. 98 z Hercegoviny. Povídka jest silně literárně zpracována, a pod silným vlivem tureckého prostředí. Látka sama