beż úvodní části o bohatém. Bosňákovi, který na svůj náklad vydržoval tureckou školu, má velkou literární historii: Rek svěřil své peníze jakémus starci, ale ten mu je zapřel, a po-mloeí moudré ženy, dostal je zpět. Ta svěřila témuž starci své poklady, že její muž se odebral' na pouť, a rek je dostal zpět, když stařec viděl mnohem větší poklad. Ale ten musel jej hned vrátitíi, neboť onen manžel se z nenadání dříve vrátil. Stařec pak uměl soudce přesvědčiti, že rek měl is jeho ženou dítě, synka, a odsouzen vyplatiti podporu na domnělého syna. Na návod oné moudré ženy odsouzena matka vydati syna domnělému otci. Tak dostal nakonec své peníze ještě se značným dodatkem zpět. První motiv této povídky zpracován hojně v středověkém písemnictví, srv. Lee, Deeameron 266. Oba motivy spojené dosti stejně vypravovány na Kavkaze, Sborník kav-kaz. IX. odd. 2, str. 155, č. 2 jen první část Živaja Starina XIX. 248, č. 23. V turecké versi, Jiacob XOros Kardasch 25, byly peníze svěřeny soudcovi. Podobně jest zvláště druhý v jiné středověké povídce, Wesselski, M, d. Mittelalters 111, 229, č. 40. .Srv. Zis. V. f. VK. 33—34, 77, č. 14.

330, 5. 99 !ze Srbska, okr. Krušev. Podobná legenda, ale pokažená, byla vytištěna v listě Kica, VIII. č. 28. Stejně se vypravuje v Smjolenské, Samařské, Noivgorod., Vologodské gub. i j. i na Kavkaze, Dobrovoljskij, Smolenskij Sb. I. 302, č. 5, Sadovníkov 270, č. 91, 92, Iviauickij 218, č. 55, Smirnov Sbor. 254, 581, Sbor. mater. Kavkaz. XIX. odd. 2, str. 152, č. 6, z Penz. gub. u Maksimova, Nečistaja, ne vedomia j a i krestnaja sila 455: sv. Mikuláš uctíván od sedláka, pomáhá mu proti všem nástrahám jiných světců. Srovnávati možno ještě jinou srbskou legendu, ktérou přejal Fr. S. Krauss do svých Sagen und Märchen der Südslaven II. 343, č. 143, Srbski letopis kn. 104, č. 5: tu pomáha sv. Marat, který odvracel sedláka od uctívání sv. Mikuláše.

331, 5. 100 z Chrvatska, okres Vojnié. Medjedovié-medvědí syn, jest dvojího původu, jednak zrozen medvědicí, která měla styk s mužem (knězem), jak v této versi i jinde, v podobné řecké. Hahn IL 72, č. 75, ve východohaličské, línat juk Ge-.schlechtleben II. 403 (liška od kněze počala a zrodila chlapce obrostlého jako medvěd), Kolberg, Pekucie IV. 177, č. 35 v běloruské, Federevski II. 31, č. 33, velkorus. Ončukov 213, č. 79, na Kavkaze Sbor. kavkiaz. XIX. odd. 2, str. 1, č. 1, již v středověké povídce, Wesselski, M. d. Mitteilaltens 156, č. 57, v po*-zmámce hojné odkazy na paralely orientální. Daleko častěji vypravováno, že medvěd zplodil s unesenou jorincezkou a pod. chlapce z poloviny člověka, z poloviny medvěda v podáních evropských i východních, srv. R. Köhler, Klein. Schrift. I. 543, B. Bluet, Les contes popul. 46 Sébilot, Folklore de France III. 59, na Slovensku vypravováno jako skutečná událost >z pol. XIX. stol. v. Časopis slov. mus, spol. XI. 87. Srv. Bolte-P. II. 300 (motiv A1), 317. — Povídka patří do kruhu Bolte-P. II. 285,