pod ním poklad, jest to převzato z látky jiné, BioTte-P. I. 61, tak na př. prodán v Bos, národ, pripov. 135, č. 31 býk vrbě, srv. Kubín, Podkrkonoší záp. 809, č. 300, Kladské povídky II. 301.

359, 5. 111 ze Srbska, z Resavy. Mzda zkoušena, jedí spravedlivě zasloužena, házena třikráte do vody. Motiv sie vyškytá a spojen s různými látkami, velmi často jak i v této versi s látkou o prodeji kočky v zemi, kde jí neznali a mnoho trpěli od myší. V. Bolte-P. II. 74, č. 70. A. Kotlarevskij spatřoval tu sledy dávného obyčeje zkoušeli ryzost pomocí vody. Sočinenija II. 51. Bývá motiv ještě v úvodě jiných látek, na př. o obutém kocouru, Romanov III. 222, č. 34, s jinými Karłowicz, Podania na Litwie 11, č. 7, Šuchevyč, HUculščyna V. 83, č. 58, Löwis Fin. estn. M. 59, č. 16.

361, č. 112 ze Srbska, okres Užic. Hlupák napojil i nakrmil rozpuklou zemi. Stejně Revue trad. pop. XI. 460, Max Böhm, Lett. Schwanke 52, č. 31. Čas. slov. muz. spol. XVIII. 81. Mater. Antrop. archeol. II. 108, č. 82. Etnograf. Zb. VI. 341, č. 680. Kolberg, Pokucie IV. 2*36. Cappeller, Litau. M. 45, č. 33 d. Vasiljev Pamjat. tatar. č. 2. Lorimer, Persian Tales 128. R. Basset, Gon. pop. d'Afrique 59, č. 21. Tato myšlenka samostatne rozvedena: koláč hozen do vody, že byl pro žízeň rozpuklý. Jinde vyplňuje díry v mostě bochánky, Wesselski, Nasreddin. II. 215, č. 444. Pobity všechny ovce, že sežraly všechny hrušky, které hlupák se stromu shodil, jen beran, na jehož rozích se tři hrušky nabodly, ušetřen. Podobně na př. v mingrelské versi, Sbor. fcav-kaz, X. oidd. 3, str. 12, 14. Na útěku vzal hlupák kládu i mlýnské kolo na záda, i tak vylezl na vysokou jedli. Pod ní nocovali vozkové. Obyčejně vystrašeni dveřmi, Bolte-P. I. 521. Vozkové zanechali koně i zboží. Hlupák nevzal nic jiného, než kadidlo a osla, na kterého je naložil. Na vysoké hoře zapálil 'kadidlo. Sešel anděl boží, ptá se, co by si nejvíce přál. Motiv rozšířený miezi pravoslavným lidem: Vila St. Novakioviéa III. 704, Bos. nar', pripov. omlad 140, Rovinskij, Černogorija II. 2, 601, Zb. nar. živ. jugosl. XVIII. 153, Šaulič 28, Amaudov, Studii vrchu blgar. obredi i legendi 36. Sbor. min. XVI.—XVIL, mater. 330, Šapkarev VIII. 18, č. 12, Simrock Deutsche M. 363 (novo-řecká), Chudákov III. 77, č. 95, Alanasjev II. 48, 53, Živaja Starina XII. 472, Romanov VI. 486, č. 54, Serbov, Bělorussy-Skakuny 170. Kallinikov, Sk. Orlov 85. Dragoimanoiv 291, č. 11. Etnograf. Zb. XIII. 173, č. 353, XIV. 243, č. 41. XXXIV. 250, č. 1162. Šuchevyč. Huculščyna V. 88. č. 58. Mater. Antropol. XIII. 163, 176, u pravoslavných Turků Radlov X. 14, č. 3, 136, č. 75. Též u cikánů rumunských Aichele 16.4, č. 40, i na Kavkaze Sbor. kavkaz. X. 177, č. 2. — Odměnou vyžádal si hlupák sekerku, kterou zamávnuv, porazí všechen les, a flétnu roztaneující. Následuje látka o židu, knězi v trní, Bolte-P. II. 490, č. 110.

366, 5, 114 ze Srbska, okres Pirat. Demonologická povídka. Kroupy působí ala drak, zjevil se jak hubený velký člověk s ohromnou bílou bradou a velkými nehty. Též v slovinskem